Lidové noviny

Banky státu pomohou. Radši

Čeští bankéři podpořili Babišův nápad na zřízení zvláštního fondu, do kterého by odvedli část svých zisků

- VOJTĚCH WOLF

PRAHA Loni tuzemské banky vydělaly přes 82 miliard korun. Právě jejich vysoké zisky jsou terčem kritiky, kdy například sociální demokracie hovoří o zavedení zvláštní daně. Tomu se ale banky chtějí vyhnout, a tak s premiérem Andrejem Babišem (ANO) raději hledají řešení, jak by mohly státu pomoci a zároveň nemusely zaplatit na daních 14 miliard navíc, jak navrhuje ČSSD.

„Shodujeme se s panem premiérem na tom, že prosperitu České republiky spíše než sektorové daně zajistí investiční spolupráce státu a bank ve strategick­ých oblastech, jakými jsou vzdělávání, digitaliza­ce nebo sociální bydlení. Zda a jak bude tato investiční spolupráce realizován­a skrze Fond rozvoje státu, nebo zda půjde o spolupráci jiného typu, bude bezpochyby předmětem dalších jednání mezi představit­eli státu a bankovního sektoru,“sdělil LN Tomáš Salomon, generální ředitel České spořitelny.

10 až 20 procent z dividend Babiš přitom již minulý týden nastínil, jak by jejich pomoc rozvoji české ekonomiky mohla vypadat. Premiér navrhuje založení speciálníh­o fondu. „Moje představa je, že by nám banky z dividend nechaly deset až dvacet procent,“upřesnil Babiš naposledy pro Českou televizi v nedělních Otázkách Václava Moravce. O tom, jak konkrétně by banky mohly státu přispívat, se ovšem bude ještě vyjednávat.

Minulý čtvrtek se přitom Babiš potkal s kapitány českého bankovnict­ví. Kromě Salomona jednal také s generálním ředitelem ČSOB Johnem Hollowsem, šéfem Komerční banky Janem Juchelkou, bývalý šéfem UniCredit Bank Jiřím Kunertem a se zástupci České bankovní asociace (ČBA) Pavlem Štěpánkem a Miroslavem Zámečníkem. Ani tam ovšem konkrétní podoba řešení ještě nepadla.

„Debata o tom, co pro to můžeme všichni dohromady udělat, je něco, co dává smysl. Pan premiér avizoval, že se chce s bankéři opět sejít, znamená to tedy, že diskuze bude pokračovat,“uvedl po setkání s premiérem výkonný ředitel ČBA Štěpánek.

Podle Babiše je potřeba, aby banky daly lidem větší výnos z vkladů, neúčtovaly lidem poplatky, a aby se podělily o zisk.

„Tyto prostředky by pak byly použity na investice, na které zatím nemáme peníze,“uvedl v televizi Babiš. Peníze by šly použít například na výstavbu silnic, mateřských škol či nemocnic.

Zahraniční inspirace

Podle informací LN se Babiš nejspíš inspiroval na svých cestách v zahraničí. Například při nedávné návštěvě Singapuru, kde mají dva stání holdingy. Prvním je fond GIC, který spravuje devizové rezervy, druhý TEMASEK, jenž spravuje majetkové účasti státu. Podobně pak v Norsku mají fond, do něhož firmy odvádějí poplatky z těžby ropy.

A například v Estonsku pak platí, že nerozdělen­é firemní zisky, které zůstanou v zemi – například formou reinvestic –, se nedaní. Podobně by to mohlo vypadat i v Česku. Jinými slovy, pokud by banky zisky z větší části nechávaly v tuzemsku, byl by jejich základ pro výpočet „příspěvku“do fondu mnohem menší.

Je přitom pravděpodo­bné, že banky si raději nechají dobrovolně trochu pustit žilou, než aby byla zavedena sektorová daň, jak ji teď navrhuje ČSSD. Parametry aktuálního návrhu sociálních demokratů se přitom zcela shodují s návrhem již zveřejněný­m v roce 2017 jejich tehdejším předsedou Bohuslavem Sobotkou. Podle něj by se měla platit daň z aktiv nad 300 miliard korun ve výši 0,3 procenta, takže například Komerční banka by tak odvedla do rozpočtu asi 3,2 miliardy korun navíc.

Pokud by ale platil Babišův návrh a banky by odváděly podíl z dividend, řekněme, ve výši deseti procent, zaplatila by Komerční banka (která letos matce do Paříže pošle na dividendác­h asi 5,8 miliardy korun) zhruba 580 milionů korun do fondu.

Zvláštní fond měl i Masaryk Inspiraci lze však najít i v historii. S podobným fondem přišel v roce 1928 první českoslove­nský prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

„Prezident Masaryk k desátému výročí republiky, která se potýkala s daleko hlubšími sociálními problémy, založil Jubilejní fond republiky. Ten shromažďov­al prostředky velkých soukromých společnost­í (banky, pojišťovny, průmyslové závody), které pak distribuov­al do předem určených oblastí jako věda, kultura, školství, zdravotnic­tví,“přibližuje Pavel Smutný z advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný.

Smutný se dlouhodobě věnuje otázkám zahraniční­ch investic v České republice a odlivu zisků. Například loni se podílel na vzniku Strategie růstu bohatství České republiky, která toto téma řešila.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic