Soláry? Nejhorší počin od revoluce.
PRAHA Vstává před rozbřeskem, budoucnost země vidí v inovační velmoci, potrpí si na vysoké pracovní tempo, ale Andrej Babiš (ANO) to není. Obdobné mentální nastavení je však důvodem, proč premiér učinil z podnikatele Karla Havlíčka (za ANO) ministra průmyslu a místopředsedu vlády pro hospodářství. „Musíme mluvit s představiteli trhu, bez nich strategie nevymyslíme. Ale poslouchat, co říkají, neznamená, že si necháme diktovat. Vládní experti musejí zkoumat, jestli někde není úhybný manévr, někdo nepodlehl zájmové skupině, nejede na vlně někoho, kdo ho pase,“říká ministr v rozhovoru.
LN Řekl byste mi něco tím jazykem, který jste stvořil?
Vychází to z toho, že mluvím pozpátku. Jak mluvím, vidím to před sebou. Jenže jazyk, kde je vše pozpátku, nedáte gramaticky dohromady. Protože se gramatika určuje zejména koncem slova, aspoň jsem to tak cítil, když jsem to jako kluk dával dohromady, závěr slova jsem nechával popředu a začátek pozadu. Takže učitelka je letičuka, sámoška byla logicky šomáska a babička čibabka.
LN Měl jste někdy někoho, s kým jste si tak mohl povídat?
Ne. (smích) Ale existuje pár lidí, kteří mluví pozpátku a chodí s tím po televizních estrádách. Tam si říkám: „Aha, dneska udělal dvě chybky.“Je to jen o tom, že mám dobrou vizuální představivost. Umím to i v jiných jazycích, v němčině či čínštině. Líp se díky tomu učí cizí jazyky. Taky jsem si kdysi sestavoval seznam slov, která se řeknou popředu stejně jako pozpátku, ale jen těch alespoň pětipísmenkových.
LN Tak jsem ukojila svoji zvědavost a teď k věci. Vy jste vicepremiér pro hospodářství, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pro ekonomiku. K čemu to? Jsou to synonyma.
Podstatné je, že je to místopředseda pro finance a druhý pro hospodářství. Jeden tvoří produkt, to je můj případ. Tedy udělat si analýzu současného stavu hospodářství, podívat se i na jeho predikci a ukázat směr, jak připravit náš průmysl pro budoucí cestu například v umělé inteligenci.
LN A ministryně financí už to pak jen zdaní?
Ne, jde o to, že všechno něco stojí. Musíme to porovnávat s možnostmi státního rozpočtu, nejen ve stavu současném, ale i budoucím. Jestli řekneme, že vybudujeme infrastrukturu pro chytrá města či elektromobily, nese to náklady. Musíme dopředu vědět, kolik, a dopředu na to připravovat zdroje. A druhá věc je kontrola: ministerstvo financí musí ohlídat, že se to nepředražuje, že to odpovídá realitě. Jako když máte ve firmě obchodního a finančního ředitele. Podle mě tím premiér jasně říká, že hospodářská politika pro něj bude prioritou, že se musí chystat s předstihem a že k tomu má dva klíčové pomocníky. Ti neobslouží všechno sami, ale je to základ týmu, který se může rozšiřovat o kvalifikované experty.
LN Některé analýzy ukazují, že v rámci hospodářství je tu nezdravě vysoké procento přímých zahraničních investic. To má své důsledky v malém podílu domácího kapitálu, pomalém přibližování životní úrovni vyspělých evropských zemí, v odlivu zisků. Co s tím provedete?
Nemůžeme být nadšení, když se odlévají zisky, ale to, že je tady zahraniční kapitál, mě osobně netrápí. Ovšem za jednoho předpokladu – že se tady tvoří přidaná hodnota, a pokud možno tady daní. Každý má právo si vyvést dividendu a podnikat kdekoli, my si taky můžeme otevřít fabriku v Indii. Ale subjekty, které dividendu vytahují, nemohou dostat žádnou podporu. To se začalo lepšit až v posledních letech, CzechInvest se začal chovat prozíravěji a neumožňoval pobídkami podporovat investice, které nebyly spjaté s přidanou hodnotou.
Ale bylo tu období, kdy sem skutečně jako housky na krámě přicházely zahraniční subjekty, jež vybudovaly sklad, dostaly na něj nepřímou daňovou a přímou finanční pobídku. Ještě k tomu vycucly lidi z trhu práce a naproti stála česká firma, která nedostala nic. To pak byla oprávněně naštvaná. V nějaké době to mělo smysl, v nějaké době už to bylo překonané a my jsme tu nebyli schopní dostatečně rychle reagovat na změnu. Nechali jsme dojíždět zákon o investičních pobídkách, jak byl. Taky se teď mění, docela zásadně. LN Odliv zisků z přímých zahraničních investic se měl v další fázi transformace ekonomiky dorovnat přílivem zisků z investic domácího kapitálu v cizině. To se nestalo. Proč?
Jen upozorním, že investiční pobídky nebyly pouze pro zahraniční subjekty. Většina byla česká. A k otázce: obecně české firmy v zahraničí tolik neinvestují, zároveň české prostředí je pro zahraniční investory relativně atraktivní. Jsme tu nesmírně vyspělí, máme špičkové školy, vynikající polohu, schopné lidi. Ale nejen na automobilový průmysl jsme geniálním teritoriem. V jisté době jsme za to byli vděční, když tu investoval Volkswagen. Skutečně nás vyučil, jak produkovat nejmodernější auta. Pak se to ale přežilo a neodchytili jsme správně dobu, kdy investiční podporu zredukovat.
Ale nelze se domnívat, že budeme ve stejné míře přebírat dividendu našich firem, které investovaly třeba v Indii nebo na Ukrajině. Jsme menší země, nejsme typickým vývozcem investic. Vždy bude převis cizích investic u nás než těch našich v zahraničí. Proto chceme připravit i podporu pro naše firmy, které začínají investovat v zahraničí, podmínkou ale bude, že budou odvádět zpět dividendu. První případ by mohl být český industriální park v indickém Bengalúru.
LN Když jsme tak prima, proč se nám tu nedaří udržet vyšší přidanou hodnotu?
Už se to lepší. Částečně je to dáno tím, že jsme nebyli nucení si tady přidanou hodnotu dělat. Byli jsme destinací, kterou zahraniční hráči často využívali proto, že se tu vytvořil poloprodukt, vyvezl se ven a tam se dopracoval. Možná to byl akcionářský pohled, sbírali si to v mateřských teritoriích. Ale naše inovační strategie říká: je minulostí, že budeme atraktivní díky levnému pracovnímu prostředí nebo nízkým nákladům. Náklady už nejsou o tolik nižší, třeba v ceně energie nebo služeb. Stále je tu levnější pracovní síla, ale její cena taky roste, za poslední tři roky o čtvrtinu. Podstata, k čemu inovační strategie směřuje, řeknu-li to kupecky: chceme tady generovat zisk.
Během americké cesty jsme měli s premiérem asi 25 jednání ve třech dnech, kde byly investoři z řad významných amerických firem. Všem jsme říkali, že budou vítáni, vytvoří-li tady zisk a taky ho tu nechají. V lidech, ve vědě, ve výzkumu. Pokud to pro ně bude atraktivní, bude se jim líbit, že tu máme dobré vědce a pracovní sílu pořád levnější než v Americe, je to super. A slyšeli na to, již sem chystají delegaci špičkových investorů do výzkumu.
LN Jak lehce to půjde zlomit, pokud se tu léta kritizuje, že vědecké instituce nespolupracují s firmami? Podniky si dělají vlastní výzkum a školy ty své házejí do sborníku.
Jsme teď v ideální době, což je dáno několika předpoklady. Ekonomicky jsme na tom dobře: nízká nezaměstnanost, solidní růst HDP, snižujeme dluh. To je první elementární předpoklad, protože musíme mít zdroje. Druhý, velmi důležitý, je inovační strategie, protože jde o předpolí té hospodářské. Její významná část je o pokročilých technologiích, polytechnické výuce, mixu environmentálních, technických a přírodovědných oborů zakomponovaných od základních škol po vysoké. Tam už se vytváří základna pro spolupráci univerzit s firmami, velkými i malými.
Schválili jsme čerstvě nový dotační program založený na principech inovační strategie, má v sobě alokovaných osm miliard na osm let, je to určeno pro malé, začínající, startupové firmy. Díky tomu, že máme jasno v inovacích, se nám hospodářská strategie bude zavádět mnohem snáz.
LN A co s tím, že všichni chtějí studovat společenské vědy, nikdo nechce maturovat z matematiky a dohromady to celé nemá kdo učit?
I když je základem budoucího hospodářství průmysl, i když jeho základem je automobilová výroba, není to jenom o technických oborech. Můžete se rozvíjet a inovovat i v těch humanitních. Faktem je, že pokud chceme dále podpořit průmyslovou politiku – a tady souhlasím – a chceme si udržet dominantní roli v technologické oblasti, jako že ji v Evropě spolu s Německem máme, pak musíme mít v budoucnu dostatek absolventů. Měl jsem tu prezidenta Svazu průmyslu Jaroslava Hanáka, řešili jsme jádro, že to bude mimo jiné velká zakázka kolem 200 miliard korun, na níž by měli participovat čeští dodavatelé, nehledě na to, že bude potřeba lidí. Pokud rozšiřujeme oblast jaderné energetiky z podílu třiceti procent na padesát, je jasné, že budeme potřebovat víc lidí z daného oboru, kteří zvládnou celé jaderné příslušenství obsluhovat. Jestli to bude za dvacet let, potřebujeme je už dnes začít vychovávat.
LN Na čem má tedy stát hospodářská strategie?
Jestliže se chceme bavit o té průmyslové, musíme se nejdřív podívat, jaké podíly tu jednotlivé sektory mají. Dojdeme záhy k tomu, že dominuje automobilový. Jako první tedy musím jít za velkými hráči tohoto průmyslu a říct jim: „Buďte tak hodní a ukažte nám svoje plány do roku 2030.“Něco ukážou, něco ne, ale dělají to i pro sebe. Oni investují už teď do toho, co se bude vyrábět za pět let. Musejí nám říci, jak to bude s elektromobilitou, s autonomním řízením. Oni na to mají profesionály a nepředpokládám, že nám budou říkat nesmysly, když od nás budou chtít podporu.
A ta není v tom, že zaplatíme elektrovozítka jim nebo lidem, kteří je budou kupovat. Dojdeme společně k tomu, že třeba v roce 2025 až 2030 bude takový a takový podíl elektrovozidel, protože už dnes musejí vědět, kolik jich budou produkovat. Podle toho dopočítáme kapacitu trhu a na základě toho si začneme sumírovat, co to bude potřebovat z pohledu infrastruktury. Pro stát to znamená budovat systém pro dobíjecí stanice, chytrá města a tak dál. Budeme s předstihem vědět, do čeho se má investovat, a školy, které připravují studijní programy, se na to musejí podívat a zohlednit to. A tato hospodářská strategie se bude stále upřesňovat, s ohledem na trh. LN Předpokládám, že trh udělá to, co vždycky. Bude logicky myslet na sebe, situaci trochu přifoukne, aby vypadal víc škodný a mohl toho od státu víc chtít. Těžko mu to vyčítat z jeho logiky, ale stát by tomu měl umět čelit.
Souhlasím, ale to je právě role státu. Ten to nemůže vymýšlet, ale musí tomu dát závěrečnou figuru. Musíme trhu naslouchat, ať v telekomunikacích, nebo automobilovém průmyslu, ale to neznamená, že nás trh bude řídit. My si to poslechneme a kompetentní tým musí dát dohromady, do jaké míry trh přehání, do jaké je to realistické, co je lobbing. Jen nám dejte čas, my to uděláme.
LN Na konto zmíněných telekomunikačních firem premiér teď řekl, že tu máme kartel. To je tvrdé vyjádření. Po zásluze?
Tady musíme být přesní. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) konstatoval, že u nás dochází k takzvané tacitní koluzi, což je forma oligopolu, kdy operátoři sice neuzavírají dohodu o společném postupu, ale kdy postupují společně shodně způsobem, který je nevýhodný pro jejich zákazníky. Prostředí, které tu dnes v telekomunikačním prostředí panuje, je nezdravé, neuhlídalo se. ČTÚ měl být daleko aktivnější, daleko víc s trhem pracovat, a nemuseli jsme dnes být v situaci, kdy narychlo řešíme opatření. Od balíčku pro zrychlený přechod spotřebitelů od jednoho operátora ke druhému až po větší regulaci cen mezi operátory a jejich virtuálními odběrateli. Jako spotřebitel dnes nakupujete levněji, než kdybyste byla virtuální operátor, tedy velkoobchodní partner, který má pod sebou tisíc spotřebitelů. To není normální.
Chceme připravit podporu i pro naše firmy, které začínají investovat v cizině, podmínkou ale bude, že budou odvádět zpět dividendu Musíme trhu naslouchat, ať v telekomunikacích, nebo automobilovém průmyslu. Ale to neznamená, že nás trh bude řídit.
LN V čem je to české specifikum, že se to nestalo nikde v okolí, a zrovna tady ano?
Ono to třeba i mělo tendenci se v okolí stát, ale tam se do toho zavčasu řízlo, trh se rychle odchytil. U nás se to naprosto vychýlilo. Máme tu skupiny zákazníků, které telefonují opravdu za babku, a pak pětasedmdesátiletou paní, která si to neumí vyhandlovat a platí nehorázné sumy. Ta nespravedlnost tu je zcela zjevná. Trh se musí zpružnit, musí být konkurenční. Chceme rozpohybovat lidi, kteří budou moci hladce a rychle přecházet od jednoho operátora ke druhému. Ne že je na to deset dní, kdy mě ten jeden může přesvědčovat, ať nechodím. Tím to úplně nenabouráme, ale maličko se posuneme. Virtuální operátoři to taky úplně neotočí, ale zase je to drobný posun. Ale případný čtvrtý hráč, který by se vůbec mohl ucházet o aukci kmitočtů, ten může.