Bianko šek pro Kotlebu
Není to tak dávno, co Nejvyšší soud na Slovensku rozhodoval o zákazu extremistické Lidové strany Naše Slovensko (LSNS) Mariana Kotleby. Řízení trvající dva roky nakonec skončilo usnesením, že není dost důkazů, aby mohla být označena za protiústavní. Nestačilo ani, že někteří její představitelé označovali Romy živořící v osadách na středním a východním Slovensku za „parazity“. A podobně nehrálo roli, že LSNS cíleně využívá neonacistickou symboliku. Jako když například loni rozdávala šeky s podporou ve výši 1488 eur. „1488“je kódem známým mezi neonacisty; čtrnáctka odkazuje na výrok amerického radikála Davida Lanea o nutnosti zajistit budoucnost bílých dětí. Dvě osmičky zase znamenají osmé písmeno abecedy čili H a tím pádem evokují nacistický pozdrav „Heil Hitler“.
S názorem soudců, jestli byly předložené indicie dostatečné, lze polemizovat. Stejně tak ale bylo nakonec největším překvapením, když předsedající soudkyně ve svém odůvodnění připomněla, že kotlebovci nemají zásadnější zastoupení v parlamentu. Tím zřejmě nehrozí, že by mohli své cíle prosadit v praxi. Pro Kotlebu to znělo jako rajská hudba, protože prakticky dostal od nejvyšší soudní autority v zemi bianko šek, že na jeho straně není nic odsouzeníhodného.
Netrvalo ani týden a první průzkum veřejného mínění naznačil, že váha LSNS v parlamentu by se mohla do budoucna výrazně zvýšit. Strana Mariana Kotleby by mohla se ziskem čtrnácti procent obsadit druhé místo a stát se hlavní opoziční silou v zemi. Pokud vezmeme v potaz, že voliči radikálních stran se svými preferencemi příliš nechlubí, můžeme pouze spekulovat, jak velká podpora pro Kotlebovu stranu ve skutečnosti je.
Je samozřejmě sporné, jestli zákazy politických stran něco vyřeší. Pravděpodobně nikoli, protože není problém založit nějakou jinou, podobně orientovanou. I Marian Kotleba měl připravenou náhradní variantu.
Všechny debaty o politickém extremismu a jeho příčinách by se měly primárně točit vždy okolo jejich voličů. Funguje to na bázi nabídky a poptávky: Existují-li ve společenském prostoru témata nebo problémy, které jsou umlčované, protože není korektní o nich hovořit, a zároveň mají emocionální náboj, kterého je možné využít, je otázkou času, než to někdo udělá. Příkladem může být neutěšená situace romské komunity, která je vážným problémem pro řadu malých obcí v regionech daleko od Bratislavy. I tam se najdou pozitivní příklady. Není jich sice mnoho, ale o to víc je třeba na ně upozorňovat.
Je sporné, jestli zákazy politických stran něco vyřeší. Pravděpodobně nikoli, protože není problém založit nějakou jinou, podobně orientovanou. I Marian Kotleba měl připravenou náhradní variantu.