Otec Matice opavské by se dnes nestačil divit
Pravděpodobně nejvýznamnější osobností spjatou se Stěbořicemi je P. Ludvík Ochrana, kněz a buditel slezského lidu. Kromě kněžství se věnoval i národnímu probuzení zdejšího českého obyvatelstva. Podporoval zakládání spolků, ochotnické divadlo, místní rolnickou záložnu. Organizoval besídky s informacemi o nových způsobech hospodaření, nových strojích, o zavádění nových plodin apod. Stěbořice se díky němu staly centrem českého vlasteneckého života ve Slezsku. Stál u zrodu prvních českých novin ve Slezsku – Opavského besedníku. Jako zástupce slezských Čechů byl členem vedení Zemského hospodářského spolku pro Slezsko.
Obrovské zásluhy měl na vzniku Matice opavské, které se stal prvním předsedou. Tento spolek (který mimochodem funguje dodnes) se velice zasloužil o udržení českého cítění na Opavsku, které v druhé polovině 19. století bylo pod silným germanizačním tlakem. Je proto skandální, že současný český stát, který mohutně oslavoval 100 let od svého založení, se tak macešsky chová k organizaci, která v těžkých dobách, kdy národu hrozil kulturní zánik, podporovala češství a dodnes je na Opavsku a ve Slezsku významnou organizátorkou kulturního života. V 19. století se totiž členové složili na nákup nemovitosti v Opavě, kde se jim přes šikanu německého establishmentu podařilo vybudovat Matiční dům, z jehož provozu financovali své akce. Nejprve jim jej zabavili nacisté, posléze komunistický režim. Po revoluci pak byla nelogicky vrácena pouze budova bez pozemků.
Snahy o sjednocení pozemků a budovy pod jednoho vlastníka (matici) byly neúspěšné a stát nyní od matice, která je nevýdělečnou organizací určenou pro podporu společenských akcí, vybírá každoročně statisícové nájemné – z pozemků, které si matice kdysi sama zakoupila. Bohužel veškerá jednání narážejí na předpisy a metodiku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Takto si český stát váží nástupců těch, kdo mu pomáhali v těžkých dobách?