„Rozdělit se nenecháme!“
Těsně před volbami nového Evropského parlamentu přijali lídři členských států EU deklaraci o vzájemné solidaritě, věrnosti a demokracii.
SIBIU/PRAHA Rumunské Sibiu, 170tisícové město v historickém regionu Sedmihradsko, se včera stalo dějištěm mimořádného summitu Evropské unie.
Jednalo se zároveň o poslední setkání šéfů členských států a vlád před květnovými volbami do Evropského parlamentu. Pro některé z pravidelných účastníků vrcholných unijních schůzek to byla zároveň i neoficiální rozlučka se summitovým ruchem, jako třeba pro současného předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. Čtyřiašedesátiletý Lucemburčan, jenž stál v jejím čele posledních pět let a předtím byl dlouhé roky lucemburským premiérem, již dříve avizoval, že po květnových eurovolbách skončí.
Právě s blízkým termínem voleb souvisela i deklarace, kterou přítomní premiéři a prezidenti včera oficiálně schválili. V ní byly v deseti obecných bodech stručně shrnuty hlavní cíle Unie pro příští období. Stejně tak ale i závazek, že členské státy budou dodržovat demokracii, zásady právního státu a spravedlnosti a že budou vzájemně solidární.
Text byl schválen symbolicky v den výročí přijetí takzvané Schumannovy deklarace z 9. května 1950, pojmenované podle tehdejšího francouzského premiéra. Ta stála u zrodu Evropského sdružení uhlí a oceli a byla předstupněm evropské integrace.
Náhodná nebyla ani volba místa, kde se mimořádný unijní summit konal. Z města Sibiu totiž pochází současný rumunský prezident Klaus Iohannis, který zde byl před svým zvolením řadu let starostou. Právě Iohannis je považován za garanta proevropského směřování Rumunska, které od začátku roku po dobu šesti měsíců Evropské unii předsedá.
Macron i Kurz chtějí ambicióznější změny
Někteří vrcholní evropští představitelé se ale před summitem netajili tím, že by byli při stanovení budoucích cílů daleko ambicióznější.
To byl případ francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Vedle již známých návrhů na posílení eurozóny či zřízení ministra financí eurozóny navrhl definovat jako jeden z budoucích strategických cílů Evropské unie pro období 2019 až 2024 ochranu klimatu a princip trvalé udržitelnosti.
Pro svůj záměr získal francouzský prezident podporu dalších sedmi států EU, mimo jiné Nizozemska nebo Dánska. Jejich společnou ambicí je dosáhnout stavu, aby byla evropská společnost nejpozději v roce 2050 „klimaticky neutrální“.
Jinou vizi zase pro změnu formuloval rakouský kancléř Sebastian Kurz, který navrhl revizi klíčových unijních dokumentů. Situace Evropské unie, jež je definována především Lisabonskou smlouvou, platnou od prosince 2009, dle Kurze již neodráží současnou realitu.
Rakouský kancléř proto navrhl zmenšení Evropské komise, jedno sídlo pro Evropský parlament (v Bruselu) či častější většinová rozhodnutí v zahraniční politice. Anebo také přišel s požadavkem na přísnější sankce proti členským státům, které například nedodržují unijní rozpočtová pravidla.
Evropští lídři ale v Sibiu otevřeli i otázku budoucího obsazení klíčových pozic v Evropské unii. V této souvislosti jde především o příštího šéfa Komise. Premiéři členských států trvají na tom, aby právo navrhovat jejího budoucího předsedu měly národní vlády, nikoli pouze členové Evropského parlamentu. Europoslanci by naopak rádi viděli, aby nový předseda Komise odrážel budoucí rozložení sil mezi hlavními frakcemi nově zvoleného zákonodárného sboru.
Je ovšem otázka, jak rychle se zde může po květnových volbách nějaká stabilní většina vytvořit. Svá křesla totiž na nějakou přechodnou dobu zaujmou i britští poslanci, neboť odchod Spojeného království z EU se protáhne minimálně do konce října.
Britská premiérka Theresa Mayová mimochodem včera v Rumunsku chyběla.