Atmosféra kolem Íránu houstne
Íránské oznámení o částečném odstoupení od jaderné dohody přichází přesně rok poté, co se ze smlouvy stáhl Washington. Islámská republika žádá, aby jí Evropa kompenzovala dopad amerických sankcí. Ta to však odmítá.
TEHERÁN/PRAHA Na Blízkém východě se rozehrává další vysoká hra, která může mít dalekosáhlé následky. Dohoda o omezení íránského jaderného programu, jež byla v době svého podpisu (červenec 2015) vnímána jako důležitý stavební kámen regionální bezpečnosti v mimořádně nestabilní části světa, může být brzy v troskách.
Íránský prezident Hasan Rúhání totiž ve středečním televizním projevu oznámil, že jeho země „zastaví plnění některých závazků vyplývajících z dohody“. Podle prezidentových slov Islámská republika obnoví obohacování uranu na vyšší úroveň, než dohoda stanoví, a také nebude vyvážet přebytky uranu a těžké vody, k čemuž ji dohoda zavazuje, aby je nemohla dále používat.
Rúháního projev zazněl přesně rok poté, co jednostranné odstoupení od jaderné dohody ohlásil za Spojené státy prezident Donald Trump. Američané následně obnovili řadu ekonomických sankcí namířených proti Íránu.
Několik let dojednávanou smlouvu, oficiálně nazvanou Společný všeobecný akční plán (JCPoA), původně podepsalo 14. července 2015 vedle Íránu šest mocností (Čína, Francie, Německo, Rusko, Spojené království, USA) a také Evropská unie. Podpisem se Írán zavázal výrazně omezit své aktivity v oblasti jaderného průmyslu a umožnit nezávislé kontroly svých zařízení; výměnou za to získal v lednu 2016 uvolnění většiny ekonomických sankcí, které těžce poškozovaly íránskou ekonomiku, včetně restrikcí na klíčový export ropy. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) opakovaně uvedla, že Írán dohodu plní.
Ostře proti jaderné dohodě se od počátku staví vláda Izraele v čele s pravicovým premiérem Benjaminem Netanjahuem. Židé považují kontrolní mechanismy obsažené v dohodě za nedostatečné a tvrdí, že její ujednání stále Íráncům umožňují skrytě vyvíjet jaderné zbraně primárně namířené proti Izraeli (židovský stát přitom disponuje nukleárními zbraněmi již dávno).
Klín mezi USA a Evropu Nejnovější krok íránského vedení lze vnímat jako pokus získat na svoji stranu zejména evropské signatáře dohody proti Spojeným státům. Nasvědčuje tomu opatrně formulované prohlášení, v němž Rúhání mimo jiné zdůraznil, že „tento krok (částečné odstoupení od jaderné smlouvy) má dohodu zachránit, ne ji zničit“, stejně jako žádost Íránu směřovaná evropským signatářům dohody o to, aby během 60 dnů „splnili sliby“a kompenzovali Íránu škody způsobené dříve uvalenými americkými sankcemi.
Ministři zahraničí Francie, Německa a Spojeného království ve včerejším společném prohlášení ovšem íránské ultimátum odmítli a vyzvali Írán k tomu, aby dohodu i nadále dodržoval. Za tímto krokem může podle analytiků stát i obava z takzvaných druhotných sankcí ze strany USA: Američané totiž již dříve varovali Evropu, aby s Íránem neobchodovala, s tím, že „s podobnými pokusy se USA rychle vypořádají“.
Washington v posledních měsících na Írán stále více tlačí a jeho nepokrytým cílem je „změna chování“režimu v Islámské republice. A nezůstává jen u slov. V pondělí oznámil Trumpův bezpečnostní poradce John Bolton, že USA posílají na Blízký východ „údernou skupinu“v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Američané to zdůvodnili „četnými znepokojujícími a eskalujícími náznaky ze strany Íránu“s tím, že jakýkoli „útok na americké zájmy narazí na neúprosnou sílu“. Podrobnosti však neuvedli.
Včera prezident Trump uvalil nové sankce na íránský export železa, oceli, hliníku a mědi – komodity, jejichž vývoz je pro íránskou ekonomiku nejdůležitější hned po ropě.
Za Írán se v současné krizi postavilo Rusko. „Rozhodnutí Teheránu omezit plnění závazků z mezinárodní jaderné dohody je důsledkem vnějšího tlaku na Írán, za nějž jsou zodpovědné USA,“uvedl Kreml. Podobně mluvil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov při setkání se svým íránským protějškem Muhammadem Džavádem Zarífem v Moskvě.
Washington v posledních měsících na Írán stále víc tlačí a jeho nepokrytým cílem je „změna chování“režimu v Islámské republice
Monitor k tématu čtěte na straně 11