V obchodní válce by tratila Čína
WASHINGTON USA před včerejším zahájením americko-čínských jednání o vzájemné obchodní dohodě potvrdily svůj úmysl od pátku zvýšit cla na část produkce dovážené z Číny. Prezident Donald Trump v dalším tweetu ještě přitvrdil svou dikci: ať si Číňané nemyslí, že díky své zdržovací taktice dosáhnou toho, že budou nakonec jednat s Joem Bidenem „nebo s jiným slabošským demokratem“na pozici amerického prezidenta, napsal.
Jednání s čínskou delegací v čele s vicepremiérem Liou Cheem začala včera ve 23.00 středoevropského času. Do uzávěrky tohoto vydání nebyly výsledky rozhovorů známy.
Jen několik hodin předtím Trump prohlásil, že věří, že ještě tento týden může být společná obchodní dohoda uzavřena.
Nepředvídatelný vývoj
Nová cla formálně začnou platit od půlnoci místního času (pátek 6.00 SELČ), USA je ale nebudou uplatňovat, pokud se obchodní jednání budou vyvíjet dobrým směrem. Kvůli obavám z eskalace obchodního konfliktu mezi oběma zeměmi začaly včera klesat ceny ropy a oslabovat dolar.
„Další vývoj je naprosto nepředvídatelný,“konstatoval pro LN hlavní ekonom finanční společnosti Patria Jan Bureš. Evidentní podle něj je, že čínská strana si není tak jistá v kramflecích, jak by se na první pohled mohlo zdát. Nasvědčuje tomu i to, jak čínská cenzura maže jakékoliv zmínky o potížích při jednání a o postojích prezidenta Trumpa, protože zprávy tohoto druhu ohrožují domácí investiční aktivitu.
Čínský investor Gu Honglin řekl americkému deníku The Wall Street Journal, že se o Trumpově výhrůžném tweetu dozvěděl v úterý ráno z nejrozšířenější sociální sítě We Chat. V poledne už však podle něj byly všechny zmínky na této síti vymazány.
Novináři a burzovní analytici mají podle listu zakázáno používat slovní spojení „obchodní válka“, musejí si vystačit s pojmem „obchodní zádrhel“.
Analytici se obecně shodují, že pokud Američané přistoupí k avizovaným krokům, podniknou Číňané odvetná opatření. Krajní situací, na kterou by pak v nastalé obchodní válce mohlo dojít, je, že by obě strany začaly uplatňovat pětadvacetiprocentní cla na celý objem obchodní výměny.
Centrum pro zahraniční ekonomiku respektovaného mnichovského Ifo Institutu dospělo ve své studii z konce února k závěru, že zavedení pětadvacetiprocentních cel na obou stranách současného konfliktu by Číně přineslo podstatně větší ztrátu než Spojeným státům. Studie odhaduje, že čínské exporty do USA by se v důsledku cel snížily v přepočtu o astronomických 4400 miliard korun, zatímco americké ztráty by byly oproti čínským zhruba třetinové.
Dopady na globální ekonomiku Zeslabení obchodních toků by poznamenalo i celkový hospodářský výkon obou zemí. Americký HDP by podle expertů Ifo Institutu oslabil o 244 miliardy korun a čínský by se propadl třikrát tolik. S takovým závěrem souhlasí i Jaroslav Vomastek, expert na zahraniční obchod.
„Dopady na Čínu by byly větší, protože do Spojených států směřují převážně finální výrobky, zatímco americké firmy jsou v Číně aktivní na začátku výrobního řetězce (například formou výzkumu a vývoje u iPhonu) či na jeho konci v podobě obchodních a marketingových služeb. Čili na ně cla dopadají jen okrajově. Navíc do USA přichází z Číny daleko více zboží a služeb než z opačného směru,“dodává Vomastek. Hlavními čínskými komoditami, které dnes podléhají clu, jsou elektronika a telekomunikační zařízení.
Obchodní konflikt a jeho potenciální dopady na nejvýznamnější ekonomiky světa zajímají i další české ekonomy. Michal Brožka, hlavní ekonom finanční společnosti Cyrrus, odhaduje, že jen samotné navýšení cel na čínské zboží, které už clu podléhá, by mohlo snížit čínský HDP o 0,4 procentního bodu.
„Pokud by byla zavedena další cla, celkový negativní dopad do HDP by mohl být blízký jednomu procentnímu bodu. To by znamenalo zpomalení růstu ekonomiky Číny pod šest procent už letos. Bohužel v takovém případě lze očekávat odvetná opatření ze strany Číny, která by v důsledku o několik desetin procenta snižovala i růst HDP v USA,“dodal Brožka.
V přetahování těžkých vah v zahraničním obchodě by na body vyhrávaly Spojené státy. Podle expertů uznávaného mnichovského Ifo Institutu by ztráty Číny ve srovnání s USA byly trojnásobné.
Na špici celního žebříčku
Čína má nejvyšší cla z průmyslově nejvyspělejších zemí. A to i přes rapidní snižování cel v posledních dvaceti letech. V roce 2017 dosáhla čínská průměrná celní sazba 3,5 procenta, zatímco ještě v roce 1992 byl tento průměr nad úrovní 30 procent.
Druhou nejvyšší průměrnou sazbu mělo v roce 2017 Japonsko (zhruba 2,5 procenta), nejvyspělejší země EU mají pod dvě procenta a Spojené státy asi 1,7 procenta.
„Zvýšení cel na zboží, které clu již podléhá, je relativně snadno proveditelné. Avšak zavedení cel na další zboží je několikaměsíční proces, během kterého se snad rozumnou dohodu podaří uzavřít,“podotýká hlavní ekonom finanční společnosti Cyrrus.