Jen pohyb paží, dlaní a prstů

Ikdyž bude ten nástroj napřesrok už stoletý a řeklo by se, že už si na něj lidi mohli zvyknout, princip, na němž vyluzuje zvuk, je úžasný a stále skoro nepochopitelný. Pouhý pohyb paží, dlaní a prstů – ovšem bez doteku – stačí, důležitá pro vycházející zvuk, mimochodem barvou podobný smyčcům nebo lidskému hlasu, je však vzdálenost rukou od nástroje. Ten tvoří dřevěná skříňka se dvěma anténami. Pravá ruka ovládá výšku tónu (frekvenci), levá jeho sílu (amplitudu)... Tolik teorie.

Naštěstí lze těremin označovaný také coby theremin, thereminvox, termenvox, aetherophon, etherophon či éterové vlny vidět a slyšet i jinak než třeba jen ve znělce televizního krimiseriálu Vraždy v Midsomeru. Dnes večer se v Rudolfinu odehraje Pocta těreminu a zítra ve vinohradském sále Royal Nokturno s těreminem. Hlavní hvězdou obou koncertů pořádaných v rámci Pražského jara bude virtuózní hráčka na stále ještě nezvyklý elektronický nástroj Carolina Eycková.

Klasický repertoár nabídne dnešní program s Bennewitzovým kvartetem, Alžbětou Jamborovou a Karlem Košárkem. Kromě smyčcových kvartet Martinů a Haydna to budou především skladby pro stoletého oslavence: Martinů fantazii pro těremin, hoboj, smyčcové kvarteto a klavír Motýli a rajky ave světové premiéře navíc skladba Aether, kterou na objednávku Pražského jara zkomponoval Jakub Rataj.

V sobotním méně formálním nokturnu si Carolina Eycková s těreminem pohraje na pomezí žánrů. Sama „zapojí svůj hlas i takzvané pedálové efekty, které jí během vystoupení umožní nahrávat zvukové smyčky, vrstvit je, upravit, a vytvořit tak mnohovrstevnatou kompozici s iluzí, jako by na pódiu byl mnohočlenný ansámbl“.

S Janem Kučerou u klavíru zahrají ještě Saint Saënse či Rachmaninova, publikum si však užije taktéž improvizace v jam sessionu a bude si moci dokonce zkusit, jak se na těremin hraje. Lákavé, ne? A může za to vynálezce Lev Sergejevič Těrmen, známý i jako Léon Theremin.