Fabrika plná umění
Pragovka vede dialog s padesáti výtvarníky najednou. Výstava fying Inn potrvá do června
Padesát současných výtvarníků, padesát pohledů na svět. Tak by se dala shrnout výstava Flying Inn, jejímž podnětem bylo představení autorů, kteří mají ateliér v objektu bývalé Pragovky. Zde je také instalace do 6. června k vidění. Její návaznost na expozici With wings, realizovanou před dvěma roky, je evidentní. Svůj původní záměr – představit veřejnosti vzorek současného výtvarného umění – opět posunula o kus dál.
Jestliže se před lety, kdy se s velkolepými výstavními projekty v objektu bývalého průmyslového areálu Kolbenka začínalo, zdálo oslovit pětatřicet autorů hodně, letos se kurátor výstavy Karel Srp odvážil jít ještě výš. Ukázalo se, že bývalá fabrika je dostatečně rozlehlá na to, aby dokázala pojmout velký počet děl bez omezení jejich rozměrů, problémem zde nejsou ani monumentální či technicky složité instalace.
Trendy současného světa
Díla padesáti výtvarníků, rozmístěná do několika rozlehlých syrových prostor, tvoří souvislé vizuální pásmo, které odráží trendy současného světa i osobní pohnutky umělců. Obrazy, plastiky, videoprojekce a další díla vytvořená celou škálou technik předkládají divákům pomyslný dialog, jehož témata může každý vnímat podle svého uvážení.
V Pragovce sídlí již známí umělci, mnozí z nich laureáti Ceny Jindřicha Chalupeckého, kteří mají za sebou množství samostatných výstav a reprezentaci České republiky na bienále v Benátkách, jiní naopak začínají. Na výstavě přinášející vzájemný vnitřní střet jednotlivých přístupů se však každému z nich dostalo stejné pozornosti.
Výstava je rozčleněna na několik oddílů. Začíná v přízemí kritikou spotřební společnosti, k ní se vztahují například obrazy Tomáše Prchala. Pokračuje v hlavním sále třemi sekcemi, které reflektují vztah jednotlivých autorů k abstrakci (Martin Matoušek, Zuzana Badinková, Jaroslava Kadlecová), k osobní mytologii (Anežka Hošková, Karima Al-Mukhartová, Veronika Landová) a k figuraci (David Pešat, Tadeáš Kotrba, Anna Hulačová, Adam Štech).
Přízemí dává prostor i autorům se zájmem o zátiší, portrét, krajinu. K dílům, která upoutají pozornost, patří jemná spleť stovek nití, z nichž Lucie Nováčková vytvořila své objekty tažené volně prostorem a nástěnné reliéfy Veroniky Přikrylové. Figurální malbu zastupuje výrazně tvorba Ondřeje Roubíka, který se věnuje portrétům svých přátel, a Kateřina Adamová prezentací velkých pastelových maleb.
Motiv Narcise
Instalace pokračuje ve druhém patře, kde je ponechán větší prostor sochařským realizacím a projektům vytvořeným přímo pro dané místo. Z nich zaujmou především velké sci-fi objekty Martina Káni i jemné figurální vstupy Václava Litvana. Výrazným dílem jsou pak plastiky Roba Palúcha, který na pás, kam se původně vracelo použité nádobí, zhotovil sto portrétů čínského vůdce Maa, přičemž každému z nich dal originální podobu. Do výstavy jsou zapojeny i meditativní projekty, jako je interakce skla a světla od Alessandry Svatkové, konceptuální instalace Susanne Kassové, transfer původních ornamentů na zeď Zuzany Růžičkové či obrazové vstupy Jana Jírovce.
Základním teoretickým rysem celé expozice je postromantická představivost, znamenající silný návrat k vypjatému znázornění. Prochází všemi patry a místnostmi výstavy, aby nakonec gradovala velkými pracemi Marie Ladrové a posledním figurálním dílem Juraje Schikory. Senzitivně vypjatou plastikou mužského aktu, která se nečekaně zjevuje v temné místnosti, navrací Schikora do hry vizuality motiv Narcise.
Výstava má ještě jeden podtext: určité zvýraznění motivu dětství a dospívání. Toto téma se ocitlo i na pozvánce výstavy, kde je vyobrazena socha do sebe se obracejícího chlapce od Matouše Háši, a důrazně akcentovalo v pěti společně namalovaných obrazech Martina Matouška a Ondřeje Roubíka.
Nesporným kladem expozice je otevřenost autorů bez ohledu na reakce publika a kritiky. Vystavující nešli cestou líbivosti, podbízením se, nelze jim podsouvat ani opačný záměr šokovat návštěvníky. Vyšli spontánně s tématy, která zaměstnávají jejich mysl a která zpracovali podle svého přesvědčení. Výpověď současných umělců o jejich vztahu k sobě samým i k důležitým vjemům okolního světa, je možná mimoděčná, o to více působí opravdově.
Flying Inn
Kurátor: Karel Srp Pragovka Art District, Praha, do 6. 6.