Muž s bombou pro Heydricha
PRAHA Na počátku prosince 1940 vyznamenával ve Velké Británii prezident Edvard Beneš vojáky za hrdinství během bojů ve Francii. Čs. válečný kříž obdržel i praporečník 1. praporu, rotný Jan Kubiš. Pro rodáka z Dolních Vilémovic to byl jistě velmi významný den. Za rok a půl se ale zapíše do dějin ještě výraznějším způsobem. Tak se stalo, že namísto východně od Plzně vysadila skupinu u obce Nehvizdy, východně od Prahy. Podle původních pokynů odjeli na Plzeňsko. Zakrátko si vybudovali síť spolupracovníků a podařilo se jim navázat kontakt i s dalšími parašutisty. V noci z 25. na 26. dubna se na Plzeňsku rozhořely ohně, které měly vyznačit plochu pro bombardování Škodových závodů. Akce však nevedla ke kýženému výsledku, protože došlo ke svržení nákladu z bombardérů mimo určený prostor. Poté se již Anthropoid naplno věnoval přípravám svého úkolu. Dne 27. května 1942, krátce po půl jedenácté, musel protektorův vůz zpomalit v ostré zatáčce. Tohoto okamžiku využil Gabčík, jehož úkolem bylo Heydricha z bezprostřední blízkosti zastřelit. Jeho samopal se však v kritickou chvíli zasekl. Automobil ujel několik metrů, než jej z bezprostřední blízkosti Kubiš zasáhl upravenou bombou. Střepiny zranily Heydricha do pravého boku a lehce na obličeji poranily i samotného Kubiše. Po atentátu bylo nezbytné nalézt vhodný a bezpečný úkryt. Ideálním místem se stal pravoslavný kostel Cyrila a Metoděje v Resslově ulici u Karlova náměstí…
V brzkých ranních hodinách 18. června započala velká akce gestapa proti parašutistům v kostele. Po vstupu do kostela byli útočníci zasypáni palbou obránců z kůru. Po téměř dvouhodinovém boji byli nalezeni Josef Bublík a Adolf Opálka, kteří po vystřílení munice spáchali sebevraždu zastřelením, a Jan Kubiš, těžce zraněný střepinami granátů. Bublík a Kubiš ještě jevili známky života, a proto byli okamžitě převezeni do nedalekého lazaretu SS v Podolí. Byli těžce zranění a v bezvědomí a ani jeden se již k životu neprobral.