Německu chybí energie k růstu

Navzdory prvním známkám toho, že se Německo odlepilo ode dna, zahraniční obchod – hlavní tahoun tamní ekonomiky – nadále oslabuje. Německá radost z odvrácení hrozby recese tak může být předčasná.

MNICHOV/PRAHA Z Německa přicházejí poněkud protichůdné zprávy. Německý spolkový statistický úřad Destatis ve čtvrtek potvrdil svůj předběžný odhad, že tamní ekonomika letos v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,4 procenta. Ve stejný den však mnichovský institut Ifo zveřejnil svůj ostře sledovaný index podnikatelské důvěry, sestavený na základě průzkumu mezi 9000 podniky. Hrubá výroba elektřiny v Německu podle zdrojů v TWh, r. 2017 Ale pak se objevila aféra Dieselgate a zpřísňování emisních norem a to diesel zdiskreditovalo. Navíc Němci museli zaplatit obrovské pokuty ve Spojených státech i jinde,“konstatuje profesor Michal Mejstřík z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy.

Na nejdůležitějším trhu německých automobilek – v Číně – přitom v posledních deseti měsících zájem o německá auta klesá. Mejstřík k tomu dodává, že Číňané se doslova vrhli na vývoj a výrobu elektroaut a že jejich nová vládní hospodářská strategie je postavena na soběstačnosti země ve všech oblastech.

Zelený energetický přelom

Německá ekonomika má ale další závažné problémy. „Nejhorší jsou důsledky takzvané Energiewende (energetický přelom – pozn. red.),

tedy strategie spočívající v naprosté negaci jaderné energetiky a tepelných elektráren spalujících uhlí,“říká ekonom a bývalý člen představenstva významné německé banky Ivan Černohorský. „To, jak spolková kancléřka Merkelová tehdy po výbuchu japonské jaderné elektrárny Fukušima rozhodla, že Německo opustí jádro, bylo nepromyšlené a pro průmysl nešťastné.“Poslední jaderný reaktor má být odstaven v roce 2022 a uhelné elektrárny mají být odstaveny v roce 2038.

Ústup od jádra a energetickou strategii bez uhlí vidí na první příčce žebříčku největších problémů německého hospodářství také Mejstřík. „Německo má značnou závislost na energii vyráběné z obnovitelných zdrojů, ale podceňuje přípravy na odstavení uhelných elektráren. Zapomíná, že výkon třeba větrných elektráren je nestabilní, a že je proto nutné držet v neustále pohotovosti záložní zdroje pro případ výpadku. Nelze to dělat tak, že se v takovém případě prostě spustí plynová elektrárna, to stojí strašné peníze, záložní zdroj musí v určitém módu běžet stále,“vysvětluje Mejstřík.

Podle Mejstříka tato nepřipravenost ještě prohloubí dopady způsobené postupným růstem podílu drahých energetických zdrojů a dotací na obnovitelné zdroje energie na německý průmysl, kterému tyto faktory zvyšují náklady už nyní. „To Německu oslabuje růst,“uzavírá Mejstřík.