Kdo nechce být prezident?
Ding-dong, the witch is dead, zpívají radostně nepřátelé Theresy Mayové. No, Chlívek uznává, že je poněkud obtížné být jejím fanouškem, ale nejvíce se těší na výkon oněch posměváčků, kteří ji teď vystřídají.
Autor Chlívku přiznává, že britské politice rozumí jen o trochu lépe než fotbalu a hokeji. Ale přece jen tam pravidelně jezdí za kamarády a příbuznými, takže nějak nedokáže tamější divočinu nesledovat. Když teď konečně odešla zlá čarodějnice, zavládne na ostrovech klid a mír? Boris Johnson vyjedná komplet novou smlouvu s EU, která bude pro Spojené království mnohem výhodnější, a jen tak mimochodem sjednotí stranu i národ, jenž je kvůli brexitu zle rozpolcen?
Za starých časů by si Chlívek koupil na tohle divadlo lístky do první řady. Dnes stačí do telefonu instalovat aplikaci BBC. Vřele doporučujeme, bude to stát za to.
Také nevíte, koho volit? Zejména když vaši oblíbenci kandidují zrovna za stranu, která vám příliš neimponuje, nebo naopak za partaj s nízkou šancí vstupu do europarlamentu? Chlívek přiznává, že by nejraději zakroužkoval na všech čtyřiceti kandidátkách oněch 21 jmen. Klasické panašování, tak jak se volí při obecních volbách.
A pak Chlívek vymyslel ještě jeden zlepšováček. Jestli opravdu nevíte, koho volit, hoďte hlas nějaké milé marginální partaji. Váš hlas se rozloží mezi ostatní, které přelezou pětiprocentní práh – a to by v tom byl čert, aby mezi nimi nebylo pár jmen, s nimiž budete spokojeni. Ano, budete muset trochu spolknout ropuchu, protože největší díl dostane asi trojice ANO, ODS, Piráti. Ale je to jediná šance, jak rozdělit hlasy, tedy pokud si to nedomluvíte doma v kuchyni.
Navíc vám strany zulíbají ruce. Kampaň je drahá a za každý hlas dostanou třicet korun, tedy pokud přelezou alespoň jedno procento. Věřte, že trpaslíci si vašeho lístku budou zatraceně považovat.
Malé strany vám za každý hlas zulíbají ruce. Kampaň je drahá a za každého voliče dostanou třicet korun. Politické ovoce sice sklidí hlavně Babiš, Bartoš a Fiala, ale trpaslíci si vašeho lístku budou zatraceně považovat.
Aby humoru nebylo málo, máme za sebou i jeden krásný soud. Bylo nebylo, za premiéra Miloše Zemana vznikal na jeho ÚV (Úřadu vlády) hanopis na stranickou kolegyni a ministryni školství Petru Buzkovou. Klasické kompro plné sprosťáren a pomluv. Na případ upozornil jistý zaměstnanec jménem Zdeněk Šarapatka – a prezident republiky o něm nedávno prohlásil, že jej vyhodil pro neschopnost. Dotyčný se bránil u soudu, řízení bylo rychlé, pracovní dokumentace jasně doložila, že dotyčný whistleblower podal výpověď sám. Miloš Zeman prohrál, ale neomluví se, protože není z výkonu své funkce odpovědný. Šarapatkovi se bude omlouvat Alena Schillerová, protože právě ministerstvu financí taková role přísluší.
No, přátelé, a teď upřímně: kdo by nechtěl být prezident?