Samet potkal karafiát

I třicet let po pádu berlínské zdi se Evropa často dělí na Západ a Východ. Málo se zdůrazňuje, že i některé země západu Evropy prošly neblahou historickou zkušeností, kterou dodnes reflektují, tak jako my reflektujeme komunismus. Připomíná to výtvarná výstava Karafiáty a samet pořádaná Galerií hlavního města Prahy v Městské knihovně. Sděluje, že podobně jako my letos slavíme 30 let sametové revoluce, Portugalci slaví 45 let své karafiátové revoluce. Portugalci nezažili totalitu ve stalinské či husákovské podobě, ale zažili autoritářskou diktaturu spjatou se jmény Salazar a Caetano. A dotyčná výstava je první u nás, jež tu podobnou zkušenost reflektuje. Představuje výtvarná díla osobností, které tvořily za totality a potýkaly se s ní. Z naší strany je zastupují především jména jako Šimotová, Zoubek, Knížák, Kolář.

A z portugalské strany jejich vrstevníci, jejichž jména nám asi většinou moc neříkají (Almeidová, Vieirová, Barros, Tavares), nicméně jejich zkušenost bychom měli být schopni chápat možná lépe než jiní Evropané, kteří jí zůstali ušetřeni. Zbyněk Petráček

Karafiáty a samet. Umění a revoluce v Portugalsku a Československu (1968 – 1974 – 1989), Městská knihovna, Praha, do 29. 9.