Macron i Merkelová oslabili

První odhady výsledků voleb naznačovaly, že dvě největší evropské politické rodiny – lidovci a socialisté – přijdou o nadpoloviční většinu v europarlamentu. Rozdělení euromandátů Výsledky voleb podle prvních odhadů Evropského parlamentu

Ještě před oficiálním zveřejněním výsledků voleb do Evropského parlamentu začaly během včerejšího večera prosakovat jejich odhady. Podle projekce rozložení mandátů od samotného europarlamentu by Evropská lidová strana měla získat 170 křesel místo dosavadních 221 a zůstat tak nejsilnější frakcí. Socialisté by mohli mít 147 europoslanců, minule získali 191 mandátů.

Třetí nejsilnější frakcí by se podle odhadu mohla stát liberální ALDE, které by nyní mohlo připadnout 101 mandátů. V součtu by ovšem ještě více hlasů dostaly dvě frakce, v nichž se v posledním složení europarlamentu sdružovala nacionalistická a protiunijní uskupení. Evropa národů a svobody (ENF) a Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD) by nyní dohromady mohly mít 113 křesel, ukazuje odhad.

Volebního práva využilo nejvíc občanů EU za poslední dvě desetiletí.

LePenová: Lid si vzal zpět moc V Německu podle odhadů vyhrála konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Druzí skončili Zelení a třetí sociální demokracie (SPD). Pokud by se odhady potvrdily, půjde pro CDU/CSU a SPD o nejhorší výsledek v eurovolbách.

O extrémním zklamání a neuspokojivých výsledcích hovořili po oznámení předběžných výsledků zástupci německých vládních stran – CDU/CSU a SPD. Naproti tomu Zelení, kteří jsou faktickým vítězem hlasování, mluvili o senzaci, protestní Alternativa pro Německo (AfD) pak o drastických změnách, které Evropu čekají.

„Výsledky, které zatím známe, jsou pro SPD extrémním zklamáním,“uvedla v reakci Andrea Nahlesová, šéfka sociálních demokratů. „Výsledek nemůže zůstat bez následků,“poznamenal generální tajemník strany Lars Klingbeil. Zároveň ale varoval před personálními debatami. Ty už ale odstartovaly i tak. Týkají se především budoucnosti Nahlesové.

Ve Francii vyhrálo podle odhadů krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové, strana prezidenta Emmanuela Macrona byla v závěsu druhá.

Le Penová, která v kampani tradičně sázela na protiunijní rétoriku, tak zřejmě potvrdila stoupající trend svých preferencí z posledních průzkumů. Macronova strana šla do voleb s ambicí vyhrát v době poznamenané protesty takzvaného hnutí žlutých vest.

Podle Elysejského paláce je prohra s protiunijní stranou zklamáním, nikoli však důvodem pro změnu politiky. S ohledem na současné politické poměry i na výsledky vládních stran v předcházejících evropských volbách je výsledek „čestný“, řekl agentuře Reuters zdroj z Macronova úřadu.

„Je to vítězství Francouzů opovrhovaných, bitých a urážených Emmanuelem Macronem,“komentoval výsledky mluvčí Národního sdružení Sébastien Chenu. Sama Le Penová označila úspěch za „vítězství lidu, který si s hrdostí a důstojností vzal zpět moc“.

Oslabení dvou dosavadních hegemonů unijní politiky – frakcí evropských lidovců a socialistů – věštili mnozí analytici už před volbami. Zároveň se čekalo posílení euroskeptických stran.

„Předtím byla většina v europarlamentu pokaždé garantována bezpečnými počty hlasů pro dvě největší politické frakce. Nebo pro dvě až tři. Proto bylo vždycky možné se nějak dohodnout při rozdělování funkcí, vytváření struktur, volbě předsedy a místopředsedů. Teď se to asi nebude dít tak jednoduše,“uvedl pro LN český velvyslanec při Evropské unii Jakub Dürr.

Zajímavé bude,; do jakých frakcí vstoupí nováčci v Evropském parlamentu. Letos šli poprvé do voleb s velkou šancí uspět třeba čeští Piráti, kterým před pěti lety vstup do Bruselu utekl. Lídr jejich kandidátky Marcel Kolaja před otevřením volebních místností uvažoval, že by jedna ze dvou nejsilnějších opozičních stran domácí politiky mohla vstoupit do Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) či do skupiny Zelených a Evropské svobodné aliance (Greens/EFA).

U evropských Zelených strávila minulé volební období doposud jediná pirátská europoslankyně Julia Redaová z Německa. ALDE je vlivnější skupinou, Piráti by v ní ale spolupracovali s hnutím ANO, proti němuž se silně vymezují na domácí scéně.

„ALDE vnímám jako skutečně liberální frakci, ANO mi však jako příliš liberální politická strana nepřipadá,“říkal před eurovolbami Kolaja. „Nevíme ale, jak bude Evropský parlament vypadat po volbách. Stát se může cokoli. Rozložení sil se může změnit, mohou se štěpit frakce nebo vznikat úplně nové,“doplnil.

Zanikne ALDE?

Naznačil tak jednu z variant povolebního vývoje. V zákulisí se totiž mimo jiné hovoří o tom, že frakce ALDE možná zanikne. Respektive se přetransformuje v novou politickou skupinu pod taktovkou Emmanuela Macrona. Právě francouzský prezident před volbami založil projekt Renesance, na jehož základě by rád vytvořil vlastní liberální platformu, díky níž by prosazoval svoje vize budoucí EU.

Další strany mají o zařazení na evropské úrovni jasno. ČSSD patří k uskupení evropských socialistů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN náleží do lidoveckého tábora. Volebním lídrem ODS pak byl její europoslanec Jan Zahradil, který je rovněž takzvaným spitzenkandidátem frakce evropských konzervativců a reformistů.