Stop! Tetřívek má přednost
Pohyb lidí územím národních parků v Česku sešněrují nová pravidla. Kvůli ochraně vzácných ekosystémů se mnohde omezí jen na vyznačené cesty.
PRAHA Spatřit ve volné přírodě černého ptáka s výrazným červeným hřebínkem je čím dál větší vzácnost. Počty silně ohroženého tetřívka obecného v Česku neustále klesají. I proto je tenhle hrabavý pták z čeledi tetřevovitých jakýmsi maskotem skupiny ostatních vzácných živočichů i rostlin. Právě je mají ve čtyřech tuzemských národních parcích chránit zřízená klidová území, na kterých začnou platit ta nejpřísnější pravidla. Turisté tudy budou smět projít jen po stezkáchk tomu vyznačených.
Vedení Národního parku České Švýcarsko v minulých dnech představilo návrh na vznik klidových území a poslalo jej ke schválení ministerstvu životního prostředí. To samé se teď děje i v Národním parku Šumava, Krkonošském národním parku a v Národním parku Podyjí. Důvodů, proč mají území s tou nejpřísnější formou ochrany v Česku existovat, je několik. Tím hlavním je chránit citlivé ekosystémy jako celek a s tím vše, co je jejich součástí, tedy i leckdy vzácné rostliny a živočichy.
Blahý vliv na množení
Místa, na kterých byl pohyb nohy člověka omezený, existují a existovala již dříve. Například Národní park Šumava dokladuje, že zapovězená místa mají na ochranu přírody značně pozitivní vliv. „A to prokazatelně. Například na tetřeva hlušce, jehož populace vzrostla od devadesátých let hned několikanásobně. Podobné je to i se sokolem stěhovavým, jehož populace vystoupala na Šumavě prakticky z nuly na osm hnízdících párů,“vyjmenovává tiskový mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák. A tím jeho výčet nekončí; díky existenci území s omezeným vstupem se v šumavských hvozdech stabilizovala populace rysa ostrovida.
Klidová území dostanou nový ráz a pravidla. Zmíněný Národní park České Švýcarsko chce ochránit sokola stěhovavého, čápa černého či výra velkého. V loňském roce zde pracovníci národního parku provedli monitoring pohybu a výskytu vlka, kvůli kterému instalovali na padesát fotopastí. „Ukázalo se, že nejčastěji zachyceným velkým savcem je hned po jelenu evropském člověk. Byl zaznamenán takřka všude, i v těch nejodlehlejších roklích. Míra rušení zvířat člověkem je značná,“líčí tiskový mluvčí správců chráněného území v severním výběžku Čech Tomáš Salov. Přitom následky nevhodného pohybu lidí mohou být pro citlivé druhy zdejší fauny podle něj fatální; letos už kvůli rušení člověkem došlo k úhynu sokolích mláďat ve dvou hnízdech.
Národní parky už svá chráněná území měly, podle novely zákona o ochraně přírody a krajiny se však jejich podoba mění. Často rozdrobená místa se nově shlukují do kompaktního území. Například na Šumavě spadá nyní zhruba 13 procent jejího území do kolonky „klidová zóna“. Jejich zásadním problémem však je to, že jsou rozdrobené na 135 „ostrovů a ostrůvků“. Nová klidová území je scelí.
Snaha ochranářů však není napřená jen k živočichům, které je potřeba chránit. Právě na zmíněné Šumavě se sféra zájmu týká i vzácných rašelinišť či rostliny šídlatka ostnovýtrusná.
Podyjí: skoro půlka parku Citlivé ekosystémy si hodlá speciálně hlídat i Národní park Podyjí. Zacílí na ochranu biotopů, které jsou náchylné k nevítané erozi půdy, jež navíc může zranit některé zde žijící živočichy. Pohyb lidí má být upraven také na místech, kde se daří orchidejím; je zde totiž květnatý hájový porost, ve kterém žijí také bezobratlí živočichové, a hrozí, že by je člověk pošlapal. A samozřejmě půjde i o ochranu citlivých a plachých živočichů, kteří mají na území své úkryty, hnízdiště či případně zimoviště. Jde například o některé dravce, sovy, ale také o savce, konkrétně pak o netopýry a bobry evropské. „Až na drobné výjimky máme klidové území vymezené na plochách, kde cílem naší péče je ponechání území svému samovolnému vývoji,“říká David Grossmann, tiskový mluvčí Národního parku Podyjí. Návrh počítá, že do klidových území se zařadí až 49 procent plochy parku.
Vzhledem k tomu, že v klidových územích se návštěvníci budou smět pohybovat jen po k tomu určených trasách, omezený na nich bude i sběr lesních plodů či hub. Trhat a sbírat se budou moci jen podél povolených cest a stezek. Někde se však také dosud nepřístupné území návštěvníkům otevře – třeba v případě Krkonošského národního parku půjde o Dvorský les na Rýchorách.
Turismus v tuzemských národních parcích přináší mnohdy ohromující data. Například v Krkonoších udělali na začátku tisíciletí plošný průzkum návštěvnosti – počet turistů vynásobili počtem dnů, které v nejvyšších českých horách strávili. Vyplynulo z něj, že návštěvníci tady ročně pobyli pět až šest milionů návštěvních dní. A podle průzkumu provedeného zhruba o 17 let později pak největší český národní park navštívilo 5,8 milionu lidí, což jej řadí k nejnavštěvovanějším chráněným územím na světě. Z toho je nejen dle expertů patrné, jak důležitá je ochrana vzácných přírodních lokalit před nevhodným působením turistů, kteří zákazů často nedbají, mnohdy i vědomě.