Věda z Východu je lokálnější

PRAHA Bývá to značný rozdíl, když vědecká studie vyjde v přísnějším mezinárodním časopise a když naopak v lokálním žurnálu. Odborníci z Akademie věd (AV ČR) nyní přicházejí s aplikací Globalization of Science, která na webu přehledně ukazuje, jaké publikační „taktiky“vědců převažují v těch kterých zemích. Tak lze snadno pár kliky zjistit, že v materiálových vědách či ekologii Češi stínují Němce, což však neplatí třeba pro ekonomii.

Online studie vychází z dat vědecké databáze Scopus pro 174 států a 27 podoborů věd o živé přírodě, fyzikálních, medicínských a společenských věd. Všímá si indexovaných studií z let 2005 až 2017.

„Práce navazuje na naši předchozí studii o místních časopisech. Hledali jsme způsob, jak určit, v jakých oborech se v České republice publikuje spíše lokálně a v jakých je naopak normou výsledky své práce prezentovat celosvětově. Zároveň jsme českou praxi chtěli srovnat se zahraničím. A shodou okolností jsme našli způsob, jak toto zjistit pro celý svět najednou,“řekli LN Martin Srholec a Vít Macháček z think-tanku

IDEA při Národo- hospodářském ústavu AV ČR, kteří se dlouhodobě zabývají scientometrií, což je vědecká nauka, která studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu.

Rusko dolů, Čína vzhůru Nepřekvapí, že vědci ze Spojených států amerických a z Evropské unie dodržují vysoký standard. „Drží vysokou laťku v mazání zeměpisných hranic ve vědě, a to prakticky nehledě na obory včetně společenských věd. V prostoru bývalého sovětského bloku však mají místní časopisy stále výrazné zastoupení, a to zejména ve společenských vědách a trochu překvapivě také ve zdravotních vědách,“říká Macháček.

Na Východě se zvětšují rozdíly. Zatímco ruská věda je od rozpadu Sovětského svazu stále silně odtržená od světového publikování, tak například Číňané daleko více cílí na zahraniční časopisy. Globalizují se.

A jak v analýze dopadli Češi? „Česká věda se stále více propojuje se světem. Některé obory, zejména v přírodních vědách, jsou tradičně silně globalizované. V jiných oborech je trend pozitivní, podstatné rozdíly oproti vyspělým zemím však přetrvávají. Na Slovensku je to podobně,“říkají autoři.

Přidat by měly společenské obory. Proklikávací studie (která je k vyzkoušení na stejnojmenné internetové adrese Globalization of Science) opět dokazuje, že badatelé ze srovnatelných zemí, jako jsou například Rakousko, Nizozemsko či Švédsko, posílají i v oborech typu ekonomie, sociologie či pedagogiky svoje odborné výstupy do globálních časopisů výrazně častěji než Češi, Slováci anebo Maďaři. „To se ve společenských vědách sice postupem času zvyšuje a přibližujeme se tím západním zemím, avšak ještě máme před sebou velký kus cesty,“připomínají Srholec s Macháčkem, sami ekonomové.

Autoři nabízejí svou aplikaci nejen akademické obci, ale i státním institucím, které se zabývají tvorbou národních politik výzkumu a vývoje. Necílí toliko na české prostředí, neboť anglicky běžící web je využitelný také pro zahraničí.

„Česká věda se stále více propojuje se světem, společenské obory však mohou přidat,“říkají vědci z Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR o nové studii ke „globalizaci vědy“.

Žádná řešení, jen data

„Studie prezentuje výsledky za prakticky celý svět a umožňuje srovnávat státy v jednotlivých vědních oborech i obory v rámci jednoho státu. Navíc je možné sledovat vývoj téhož v čase za více než posledních deset let. Každý si tam může najít, co jej zajímá nejvíce,“říká Srholec. A za oba tvůrce uzavírá: „Nepřinášíme řešení, přinášíme data. Ta pokládáme na stůl a snažíme se je zapojit do diskuse o budoucím směřování české vědy.“