Co nám dal Brusel?
Evropa odvolila. Obyvatelé zemí Evropské unie vybírali své zástupce, přičemž se opět vedla o něco vypjatější debata, nač nám „ta EU“vlastně je. A tak trochu to připomíná slavné scény z montypythonovského filmu Život Briana (1979). Zvláště ty, v nichž se hrdinní odbojáři v Judeji (provincie Iudaea) mezi sebou přou, co jim kdy Římané vůbec dali. Nic, jsou to okupanti! Načež si pak jednotliví rebelové vzpomínají na drobná dobra, která za nimi z Říma přišla. Jako třeba: akvadukty s vodou, kanalizace, silnice, medicína, vzdělávání, víno, bezpečnost – a mír.
Populisty vysmívaný „Brusel“jistě Česko necivilizoval tolik jako starověcí latiníci Středomoří, nicméně ve vzdělávání a výzkumu si coby Češi vskutku stěžovat nemůžeme. Všechny ty operační programy s legračními názvy a zkratkami OP VaVpI, OP VK, a další ROPy přinesly zvláště do regionů tolik miliard korun, že špičkové vybavení mohou institucím a školám v Brně, Olomouci či Ostravě závidět některé ústavy na Západě. A to bez přehánění.
Jinou věcí je skutečnost, jak jsme s nabídnutými penězi sami naložili. Zda těch výzkumných center nemělo být méně a budovaných spíše tam, kde bylo co rozvíjet (jako medicínu a biologii na Masarykově univerzitě nebo chemii a rostlinný výzkum na Univerzitě Palackého), a zda vynaložené stamiliony do lidí skutečně přinesly mezinárodně viditelné bádání a onu strukturní změnu, nebo to byly jen extra prachy na výplaty... Nová studie ekonomů z Akademie
věd (čili z think tanku IDEA při ústavu CERGE-EI), která je vyvěšena jako proklikatelná aplikace na webu GlobalizationOfScience.com, nastiňuje, že se zdejší publikační postupy mají kam vyvíjet. Za to, zda bude o tuzemské bádání ve světě zájem, však jistě nemůže EU, nýbrž hlavně my sami.
Populisty vysmívaný „Brusel“jistě Česko necivilizoval tolik jako starověcí latiníci Středomoří, nicméně ve vzdělávání a výzkumu si coby Češi vskutku stěžovat nemůžeme
Prestižní časopis Nature vydal ve čtvrtek speciální vydání o vědě v Evropě a o její budoucnosti. Všímá si též unijního příspěvku novým zemím, jež přistupovaly po roce 2004. Ze skupiny EU13 mají v základním výzkumu nejvíce sledovaných publikací Poláci a Češi. Jiná infografika, mapa s přepočtem článků na 10 tisíc obyvatel, je k Česku rovněž lichotivá: jsme na patnácti „paperech“, kdežto Slováci jich vykazují deset, Poláci devět, Maďaři sedm a Bulhaři s Rumuny jen pět; mimo EU mají Ukrajinci dva. Rakušanům vychází čtrnáct (není samozřejmě srovnávána kvalita) a nejlepším Švýcarům 26 a Dánům 25.
„Evropa již má několik světových lídrů výzkumu, ale některé z menších států se přidávají,“píše magazín Nature v komentáři. Pro Česko, jehož vláda si vytkla velkolepou inovační strategii, je klíčovým úkolem se co nejvíce zapojovat do mezinárodních spoluprací a těžit z programů, jako bude nový rámcový program Horizon Europe pro roky 2021 až 2027 s možným astronomickým rozpočtem asi 100 miliard eur! O peníze se tvrdě soutěží, ale šanci – tu jsme fakt dostali.