Schodek 40 miliard není tragédie
PRAHA Státní rozpočet na příští rok, jehož základní parametry představila před týdnem ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO), je realistický a ministryně udělá vše pro to, aby plánovaný schodek 40 miliard korun nebyl vyšší. Schillerová to uvedla při setkání s podnikateli, pořádaném vydavatelstvím MAFRA ve spolupráci s poradenskou společností Renomia.
Plánovaný záporný 40miliardový rozdíl mezi příjmy a výdaji, se kterým ve stejné výši počítá i rozpočet pro letošní rok, bude podle některých odborníků v příštím roce složité dodržet vzhledem ke zpomalení ekonomiky. Nejen české, ale zejména německé, na niž je ta česká navázaná, především exportem.
Ministryně financí vysvětluje svůj optimismus řadou opatření, která mají české podnikatele a celou ekonomiku podpořit. Zmiňuje EET, které už společně s kontrolním hlášením údajně přispívá k vylepšení daňového inkasa a po zavedení třetí a čtvrté vlny pomůže víc narovnat podnikatelské prostředí. Argumentuje také chystaným snížením sazby DPH u některých služeb, zjednodušením daňové agendy v rámci připravovaného projektu Moje daně, zavedením digitální daně pro velké internetové giganty či zvýšením spotřební daně z tabáku, lihovin a hazardu.
„Schodek 40 miliard představuje 0,7 procenta našeho HDP a to není žádná tragédie. I když česká ekonomika zpomaluje, stále rosteme rychleji, než je průměr Evropské unie,“uvedla Schillerová.
Ve stínu Německa
České zpomalování podle Schillerové způsobuje hlavně nižší výkon Německa. Ministryně má nicméně podle svých slov z neoficiálního rozhovoru se spolkovým ministrem financí Olafem Scholzem informace, že tamní hospodářství by se mělo zase zlepšovat.
Podle Martina Jareše, který zastupuje domácí podnikatele v Hospodářském a průmyslovém poradním výboru OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) má zavedení EET svůj význam, podobnou evidenci tržeb provozuje řada zemí OECD. „Technicky se jedná asi o nejvhodnější řešení k omezení šedé ekonomiky. Ale v řadě zemí funguje evidence tržeb rozdílným způsobem. Například v Belgii se týká jen oboru restaurací a ubytování,“připomněl Jareš.
Hlavní potíž – nejsou lidi
Jak ale na setkání s ministryní Schillerovou upozornili někteří podnikatelé, obrovským problémem, který dusí fungování podniků a tím i celé ekonomiky, je zoufalý nedostatek pracovních sil. A s tím dosud stát zásadním způsobem nepomohl.
„Problémem je, že vláda nedokázala dosud výrazněji zvýšit kvóty pro příjem zahraničních pracovníků,“zmínil například Radek Musil, generální ředitel vlašimské muničky Sellier & Bellot.
„Má to negativní vliv na množství zakázek, které jsme schopni zpracovat. Přitom tento problém je tady už několik let a stále se zhoršuje. Stát měl reagovat okamžitě a stanovením snazších podmínek pro přijímání cizinců,“přidal se František Kulovaný mladší, šéf benešovské společnosti BAEST, Machines & Structures, která vyrábí a prodává sila a svařované ocelové konstrukce. Nedaří se zatím podle něj naplňovat ani další slibovaná opatření.
„Zdanění práce je u nás velmi vysoké. Je také strašné, že podnikatel stále tráví nějakých 230 hodin ročně daňovou agendou. A stále nevidíme onen slibovaný přívětivější klientský přístup finančních úřadů k podnikatelům,“posteskl si Kulovaný.