Rekordní účast? Spíš normál

Po včerejším zveřejnění výsledků se do Bruselu nově chystají Piráti, konkrétně tři. Dva zástupce pak vyšle SPD. Příčinu podpory hnutí Tomia Okamury vidí Ranocha především v tom, že některá z jeho hlavních témat, jako je migrace, jsou spojená s Evropskou unií a otázkou jejích vnějších hranic.

„Proto dokážou svá klíčová témata poměrně snadno přenést do evropského kontextu. Přirozeně tam prostě patří,“říká Ranocha.

Naopak balí dosavadní představitelé sociální demokracie, která propadla a křeslo se 3,98 procenta hlasů nezískala. Předvolební modely podle Herzmanna propad ČSSD naznačovaly, strana ale nenaplnila svůj volební potenciál okolo deseti procent. To se nepodařilo ani vítěznému hnutí ANO, jež mohlo podle průzkumů získat ke třiceti procentům, nakonec utržilo 21,18 procenta.

Podpora klesá celoevropsky „Poměrně nízký zisk ANO, ale částečně i sociálních demokratů mě v první chvíli překvapil. Obě jsou to ale strany, jejichž voliči byli hodně nalomení, zda vůbec přijít. Z těch, kteří v průzkumech odpovídali, že by volili ANO nebo ČSSD, jen 40 procent říkalo, že určitě přijdou. U ostatních to bylo až 60 nebo 70 procent lidí,“vysvětluje Ranocha. Pevné rozhodnutí odvolit měli především voliči koalice Starostů a nezávislých s TOP 09 nebo ODS.

Podle Herzmanna odlákala sociálním demokratům část voličů právě SPD. „Jádro je ale v samotné sociální demokracii, která se hledá a nemůže se najít,“míní sociolog. Výsledek by se podle něj neměl brát jako predikce pro volby do Poslanecké sněmovny. „I tak ale mají špatné výsledky ve všech typech voleb. Podpora sociálních demokratů klesá celoevropsky, v Německu i řadě dalších zemí,“dodává Herzmann.

To, co potřebují tady a teď Ranocha přidává další důvod. Voliči oranžových – ale platí to i o voličích Babišova hnutí – mají problém ztotožnit se s evropskými tématy a dohlédnout až do Bruselu. „Jsou zaměření na to, co potřebují oni sami, tady a teď. Nedokážou vyjít z rybníčku kolem sebe a představit si dopad záležitostí, které se řeší v Evropském parlamentu, na svůj osobní život. Jejich motivace tím pádem klesá,“líčí Ranocha.

Ani jeden z analytiků nevidí jako přílišný důvod propadu ČSSD jejich účast ve vládě. Podle Herzmanna je to spíš ztráta schopnosti komunikovat se svojí cílovou skupinou.

Hnutí ANO mohla vzít část hlasů, byť jen minimální, recesistická skupina s názvem ANO, vytrollíme europarlament. Ta překvapivě utržila 1,56 procenta a dosáhla tak na příspěvek od státu.

„Zajímalo by mě, jak velká část lidí to prostě přehlídla. Jinak si to nedokážu vysvětlit. Asi nikdy se nestalo, že by recesistická skupina dostala takový počet hlasů, a to ani v Česku, které si potrpí na švejkovskou tradici dělat si z vážných věcí srandu. Myslím, že hnutí ANO mohli sebrat i jedno procento, ačkoliv to zní poměrně neuvěřitelně,“tipuje Ranocha.

V jednotlivých krajích se velká překvapení nekonala a volby tam dopadly podobně jako při ostatních hlasováních.

„To znamená, že Praha se chová jinak, kraje, kde je tradičně nižší volební účast, jako je Karlovarský, Ústecký nebo Moravskoslezský, přinášejí větší úspěch ANO a SPD. Lidovci byli tradičně úspěšní na Moravě. Regionální výsledky stále platí, ať jsou to eurovolby, nebo volby do sněmovny,“líčí Ranocha.

Hlavní město ovládlo spojenectví STAN a TOP 09. Na jihu Moravy měla podporu KDU-ČSL. Velká města a okolí podpořila Piráty. Ve většině z více než šesti tisícovek obcí vyhrálo hnutí ANO. Patřila mu jich více než polovina, konkrétně 3763. Bodovali i občanští demokraté, kteří vyhráli v 747 obcích. Lidovci si získali dohromady 604 obcí.

Voliči ANO a ČSSD byli hodně nalomení, zda vůbec přijít. Pevné rozhodnutí odvolit měli hlavně voliči koalice STAN s TOP 09 nebo ODS