Češi mají jasno, s kým do holportu

Většina tuzemských politických stran již ví, k jaké frakci v Evropském parlamentu se připojí. Jen Piráti zatím váhají

PRAHA Zatímco výsledky voleb do Evropského parlamentu pozvolna překreslují politická spojenectví na kontinentě, v případě českých stran se zdá – až na jednu výjimku –, že vše zůstane při starém. Alespoň co se jejich začlenění do jednotlivých aliancí týče.

O váhání lze mluvit jen v případě Pirátské strany, která získala tři europoslanecká křesla poprvé od vstupu do vysoké politiky. V současnosti se rozhoduje o tom, zda vstoupí do frakce Zelených známých pod zkratkou Greens/EFA; druhou možností je členství u liberálů. „Vyjednáváme o účasti ve frakci na podkladu ALDE, která se bude pravděpodobně rozpouštět. Jsme tam v kontaktu s hnutím En Marche,“řekl LN lídr Pirátů Marcel Kolaja.

Záleží na Macronovi

V evropských kuloárech se má za to, že hnutí francouzského prezidenta Emanuela Macrona může vytvořit vlastní liberální frakci a přetáhnout do ní část europoslanců ALDE.

Pro české Piráty, kteří chtějí při vyjednáváních postupovat v souladu s německými, je celý proces o to složitější, že si dali jednu podmínku: bez Babiše. „Dokud bude trvat stav, že ANO vede člověk, který je trestně stíhaný pro dotační podvod a je vyšetřován pro střet zájmů, trvá náš postoj, že s takovou stranou do jedné frakce nechceme jít,“dodal Kolaja.

Babiš ovšem LN řekl, že hodlá zůstat v ALDE, kde byli jeho europoslanci v rámci Evropského parlamentu zařazení dosud. „Samozřejmě v jejím rámci máme některé odlišné názory od ostatních zemí – třeba na migraci či klimatické cíle. Společný názor ale máme na vnitřní trh či rozpočet. Řekl bych, že názory mám podobné se stranami ze severu Evropy než s těmi z Beneluxu,“uvedl Babiš. Společně s premiéry z Visegrádské čtyřky ho čeká jednání s francouzským prezidentem.

Pro ODS, která získala čtyři mandáty, volby dramatickou změnu ohledně frakcí nepřinesly. Sice pocítily útlum spojený s neúspěchem britských konzervativců, ztráty však vykryly zisky euroskeptických stran jinde po Evropě. ODS tak zůstává součástí Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Lídr eurokandidátky Jan Zahradil se neobává ani odchodu britských konzervativců z Evropského parlamentu po brexitu.

Eurokonzervy slaví

„Některé strany dosáhly skvělých výsledků. Třeba polská strana Právo a spravedlnost má dohromady 26 poslanců, což je slušná porce,“řekl LN Zahradil. Body si u reformistů připsali i Nizozemci, kteří uspěli s Fórem pro demokracii. I Zahradil očekává, že největší přesuny mandátů mezi frakcemi se odehrají okolo liberálů v ALDE. „Ještě nevíme, jestli vznikne jedna nebo dvě skupiny, a jestli spolu případně budou nebo nebudou spolupracovat,“dodal Zahradil, který v Evropském parlamentu sedí od roku 2004.

Podle něj se do utváření frakcí mohou promítnout i pletichy okolo volby šéfa Evropské komise. „Také záleží, jestli Manfred Weber (lídr evropských lidovců v EP – pozn. red.) získá podporu Evropské rady na předsedu Evropské komise coby představitel nejsilnější politické frakce,“upozornil Zahradil. Podle výsledků voleb by měli evropští lidovci obsadit 178 křesel. Druhou nejpočetnější skupinu představují evropští socialisté se 148 mandáty. Poprvé od vstupu České republiky do EU však mezi nimi nebudou zástupci ČSSD, kteří v eurovolbách propadli.

Podobně jako u ODS, ani u TOP 09 a STAN a u KDU-ČSL nenastane překvapení – zůstanou součástí široké rodiny evropských lidovců.

Okamurovci, kteří si ve volbách poprvé připsali dvě eurokřesla, mají už také rozhodnuto. Duo Hynek Blaško a Ivan David se připojí ke krajně pravicové frakci ENF Francouzky Marine Le Penové.

Komunistická europoslankyně Kateřina Konečná pak míří do levicového uskupení GUE/NGL.