Populistům nestačil dech
Protiunijní nacionalistická uskupení zvítězila v Itálii i Francii, na rozklad celé Unie ale mají málo křesel
PRAHA Nejhorší scénář se nenaplnil. Nacionalistická, antiimigrační či protiunijní politická uskupení Evropský parlament neovládnou. Přestože protievropské strany uspěly zejména v Itálii, Maďarsku či Francii, na rozložení sjednocené Evropy stačit nebudou.
Frakce, v nichž se podobná uskupení sdružovala v minulém europarlamentu, dostaly nyní 114 mandátů z celkových 751 křesel. Dva antiunijní poslance do EP vyšle poprvé i Česko. Za SPD Tomia Okamury byli zvoleni lídr Ivan David a generál Hynek Blaško, který byl na osmém místě kandidátky.
„Jeden mandát by bylo zklamání, dva mandáty jsou přesně pode plánu,“komentoval výsledky Okamura. Podle něj se „jeho“europoslanci ihned zapojí do práce. Spolupráci s dalšími českými europoslanci Okamura v budoucnu nevylučuje. „Na prospěšných tématech pro Českou republiku chceme spolupracovat se všemi českými europoslanci,“řekl.
Spíš než na české poslance ale Okamurova SPD sází na nacionalisty z jiných evropských zemí. Zejména na Italy a Francouze. „Gratuluji Marine Le Penové a Matteu Salvinimu ke skvělým výsledkům,“prohlásil Okamura s tím, že na evropské úrovni chce spolupracovat právě se Salviniho Ligou a Národním hnutím Le Penové.
Francouzská nacionalistická matadorka Le Penová slavila triumf v eurovolbách už podruhé. Její krajně pravicové Národní sdružení o 0,9 procentního bodu porazilo proevropskou stranu prezidenta Emmanuela Macrona.
Guru evropských nacionalistů, italský vicepremiér a šéf tamní krajně pravicové Ligy Matteo Salvini sice své domácí protivníky drtivě porazil a dosáhl vítězství s více než 34 procenty hlasů, na celou Evropu mu dech stačit nebude. Liga si přesto značně polepšila, před pěti lety získala ve volbách do EP 6,2 procenta hlasů. S 28 europoslanci bude nyní patřit k nejsilnějším protievropským stranám v Bruselu. „Vzniká nová Evropa, zažijeme novou evropskou renesanci, která bude založená na práci, právech a bezpečnosti,“řekl Salvini.
Do europarlamentu se znovu dostala rovněž strana Vzhůru, Itálie několikanásobného expremiéra Silvia Berlusconiho, která dostala 8,8 procenta hlasů. Europoslanců ale bude mít o sedm méně než dosud. Nově do Evropského parlamentu pronikla krajně pravicová strana Bratři Itálie, která získala 6,5 procenta hlasů a pět europoslaneckých křesel.
O vítězství nacionalistických vládních politiků rozhodli voliči také v Polsku a Maďarsku. Konzervativní polské Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského získalo hlasy 46 procent Poláků, jeho náskok před opoziční koalicí je zhruba osm procentních bodů. Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána zanechal s více než 52 procenty hlasů ostatní strany za sebou o desítky bodů, nejbližším konkurentem je levicová Demokratická koalice s 16 procenty.
Proevropští Skandinávci Těžkou porážku zaznamenaly nacionalistické síly na severu Evropy. Protiimigrační Dánská lidová strana (DF) se stala největším poraženým eurovoleb vůbec. Strana, která v roce 2014 překvapivě v eurovolbách v zemi zvítězila, získala tentokrát jen 10,7 procenta hlasů a skončila na čtvrtém místě.
Důvodem poklesu podpory DF je podle analytiků částečně skandál kolem zneužití evropských fondů Mortena Messerschmidta, který v roce 2014 dovedl DF k vítězství v eurovolbách, a také konkurence nových ultrapravicových stran. Uskupení, které se jako jediné z velkých severských protiimigračních stran přihlásilo k alianci budované italským vicepremiérem a šéfem protiimigrační strany Liga Matteem Salvinim, zbylo z původních čtyř křesel v europarlamentu jediné.
Očekávání nenaplnili ani nacionalisté ve Finsku a ve Švédsku.Ve Švédsku jasně zvítězila Švédská sociálnědemokratická dělnická strana premiéra Stefana Löfvena s 23,6 procenta hlasů, ve Finsku vyhrála konzervativní Národní koaliční strana (20,8 procenta).
Své první europoslance bude mít od července také španělská krajně pravicová strana Vox. Hlasovalo pro ni šest procent voličů, což znamená zisk tří mandátů.
Stejný počet křesel získala i nizozemská nová pravicová populistická a euroskeptická strana Fórum pro demokracii (FvD). Zklamáním jsou výsledky hlasování naopak pro protiunijně zaměřenou Stranu pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která získala pouze 3,5 procenta hlasů a do europarlamentu se díky plánovanému přepočtení mandátů probojuje až ve chvíli, kdy EU opustí Velká Británie. Tam ve volbách, ke kterým už původně Britové ani neměli jít, jasně zvítězila Strana pro brexit Nigela Farage.