Le Penová vyhrála, ale tratila
PAŘÍŽ/PRAHA Prakticky bez překvapení dopadl nejsledovanější souboj Evropy ve Francii. Krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové zde stejně jako před pěti lety vyhrálo volby do Evropského parlamentu. V opakovaném duelu z prezidentských voleb v roce 2017 se tak Le Penové podařilo porazit svého soka Emmanuela Macrona a její strana získala 23,3 procenta hlasů a společně s nimi 22 křesel v europarlamentu.
Macronova koalice Obroda, jejímž základem je jeho strana Republika vpřed! (LREM), však příliš za Le Penovou nezaostala a nakonec obsadila druhé místo se ziskem 22,4 procenta a 21 mandáty. Výsledek prezidentovy koalice tak téměř kopíroval předpovědi, které mu přisuzovaly kolem 23 procent hlasů.
Sám Macron však skóre evropských voleb, jež proběhly v polovině jeho mandátu, vnímal poněkud zachmuřeněji. Neúspěch strany označil za zklamání, ale vzápětí upozornil, že výsledky hlasování jeho politiku nezmění.
Francie se od loňského listopadu potýká s pravidelnými sobotními protesty hnutí takzvaných „žlutých vest“, jejichž zástupci brojí proti politice současného prezidenta. Přestože se tisíce lidí pravidelně scházejí v ulicích Paříže, volit ale demonstranti zástupce žlutých vest nechtěli. Strany vzniklé z hnutí získaly sotva procento.
Zároveň je nutné připomenout, že Macronova popularita ve Francii se i přes masivní protesty od začátku jeho kandidatury na prezidenta pohybuje přibližně na stejné úrovni (v prvním kole prezidentských voleb získal 24 procent hlasů). V druhém kole ho voliči podpořili především kvůli tomu, že stál proti Le Penové, a prakticky ihned po volbách začala jeho popularita klesat a zastavila se opět na 24 procentech. Nejde tedy o žádné fiasko.
Marine Le Penové však tato fakta nezabránila v tom, aby po volbách, v jejichž kampani tradičně sázela na protiunijní rétoriku, tvrdila, že jde o vítězství lidu, „který si s hrdostí vzal zpět svou moc“.
„Zůstává na prezidentovi republiky, aby z výsledků voleb vyvodil důsledky. On, který vložil svůj kredit do těchto voleb, učinil z něj referendum o své politice i o své osobě, má jen jednu možnost, a to rozpustit Národní shromáždění,“vyzvala Macrona po volbách Le Penová. Vítězství Le Penové však není tak velkým překvapením, jak by se mohlo zdát. Ba naopak. Její hnutí zažilo mnohem větší úspěch v roce 2014, a dokonce oproti posledním eurovolbám ztratilo dva mandáty a přišlo o několik procent hlasů.
Jako největší překvapení francouzských eurovoleb se tak nakonec jeví Zelení (EELV). Strana totiž výrazně překročila odhady předvolebních průzkumů. Její volební lídr Yannick Jadot označil výsledek za součást celoevropské vlny úspěchů zelených stran. „Francouzi také chtějí, aby se ekologie stala ústředním tématem jejich životů,“řekl v reakci na zisk své strany Jadot, podle něhož Zelení dostali „více, než čekali“.
Němečtí Zelení se stali hlavní stranou na levici
Strana Zelených patřila během uplynulého „eurovolebního víkendu“i k hlavním vítězům v Německu. Oproti roku 2014 dokázala zdvojnásobit voličskou podporu na konečných 20,5 procenta.
Tím němečtí Zelení zároveň překonali i historickou metu, neboť vytlačili vládní sociální demokraty (SPD) vůbec poprvé při volbách, které měly celostátní charakter, z druhé příčky.
První povolební analýzy ukázaly, že ekologická strana dokázala bodovat zejména ve velkých městech a mezi mladými voliči. Oslovila je hlavně požadavky na přijetí razantnějších opatření proti změně klimatu.
Debakl naopak v Německu utrpěly strany, jež tvoří spolkovou koalici. Křesťanští demokraté (CDU) sice vyhráli, ale ztratili téměř sedm procent, zatímco SPD přišla o více než 11 procent voličů.