Evropská ekonomika zezelená
Voliči podpořili proevropské strany zaměřené na životní prostředí a sociální otázky, byznysmeni se obávají nových regulací
BRUSEL/PRAHA Evropští byznysmeni a ekonomové mají po volbách do Evropského parlamentu jasněji: valná část voličů chce klást větší důraz na životní prostředí, řešení migrace, sociálních otázek, ale i zvyšování konkurenceschopnosti Evropské unie cestou digitalizace. Tlak na změny by mohl nastat také v oblasti měnové politiky Evropské centrální banky (ECB). Ruku v ruce s tím ale v EU patrně půjde zpřísňování regulace i daňové zátěže.
Většinu křesel v Evropském parlamentu si udržely proevropské strany, i díky posílení zelených a liberálů. Tento výsledek udržuje v klidu i světové investory a trhy.
Nová zelená politika
„Občané chtějí, aby se více dělalo pro ochranu klimatu a aby politika předložila vhodné návrhy pro řešení migrační otázky. Mnoho voličů vidí potřebu reformy také v hospodářské a měnové politice,“řekl německému serveru Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) Marcel Fratzscher, prezident Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW).
Dodal, že to není apel, že potřebujeme méně Evropy, nýbrž lepší Evropu, a že tento apel je oprávněný. Pochvalně přitom zmínil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který podle něj nabídl alespoň jasnou evropskou vizi, zatímco spolková vláda v Berlíně zůstala odpověď dlužná.
Gabriel Felbermayr, prezident Institutu pro světové hospodářství, a šéf Spolkového svazu německých bank Hans-Walter Peters shodně interpretují výsledky voleb tak, že Evropa potřebuje reformní přístup v podobě zaměření se na nejvyšší možnou přidanou hodnotu. Bankéř Peters dodává, že by k tomu měl být vytvořen tržně motivační systém.
Posílení zelených a liberálů však může podle komentáře agentury Reuters vést k přísnější regulaci odvětví znečisťujících životní prostředí. Dalším efektem je potenciálně vyšší zdanění nadnárodních společností.
Němečtí byznysmeni ovšem spojují negativní očekávání i se sociálně demokratickými poslanci. „SPD se ve své volební kampani pokusila představit hospodářství jako nepřítele občanů,“řekl internetové verzi FAZ Reinhold von Eben-Worlée, podnikatel a zástupce asociace několika tisíc německých rodinných podniků.
Utz Tilmann, šéf Svazu chemického průmyslu, pro FAZ podotkl, že důležitým úkolem europoslanců bude sladit ambiciózní ekologické cíle s hospodářským růstem a zaměstnaností.
K východoevropským členům EU může nové vedení Evropy přistupovat přísněji. Podle Viktora Ziesela, ekonoma Komerční banky, by to znamenalo, že pokud bude chtít Česká republika čerpat více peněz z evropských fondů, bude muset hledat projekty s přesahem do dlouhodobě udržitelného rozvoje a ekologie.
Vliv si udržely i protievropské strany
Michal Skořepa, ekonom České spořitelny, varuje před tím, že v zemích, kde teď dostali hodně hlasů nacionalisté nebo jiné protievropské strany, bude rozložení hlasů podobné i v pozdějších domácích volbách. To může posílit tendenci těchto zemí zpochybňovat a i přímo porušovat celounijní pravidla ve fiskální sféře nebo ve finančním dohledu.
„Takové útoky na evropské právo by mohly podkopat víru v budoucnost EU, a tedy například snížit zájem investorů o rozvoj podnikatelských projektů uvnitř EU,“řekl Skořepa. Dalším důsledkem by mohl být dlouhodobě slabší kurz eura a tlak na změny v pravidlech přerozdělování ve prospěch fiskálně méně stabilních zemí. „Jednou z obětí by mohlo být Česko, které je v posledních letech v Evropě téměř fiskální hvězdou,“řekl LN Michal Skořepa.