Do fondu rozvoje chtějí dobrovolně přispívat i firmy
PRAHA Fond národního rozvoje by mohl v první fázi přinést až šest miliard korun. Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) by do něj ale kromě bank mohly přispívat i další firmy. „Zájem je větší, než jsme předpokládali. Firmy si samy uvědomují, že když tu něco takového vznikne a podpoří to rozvoj infrastruktury, jednou to pomůže i jim,“říká Havlíček.
Na vzniku fondu spolupracují jak zástupci firem, tak představitelé státu. Přispět by do něj měly především banky, mluví se o sumě ve výši asi šesti miliard korun. Tyto peníze by se pak využily například na budování důležité infrastruktury.
„Zvažujeme, že by fond fungoval v rámci nové struktury Českomoravské záruční a rozvojové banky. V takovém případě by byl jednou z jejích odnoží. Zatím se zdá, že na tomto řešení by se mohly všechny zúčastněné strany shodnout,“sdělil LN Havlíček.
Prostředky, které firmy do fondu vloží, v něm podle Havlíčka i zůstanou. „Nikdy se nevrátí těm, kdo je tam vložili,“vysvětluje. Teď se primárně řeší, co by bylo možné z těchto prostředků financovat. „Jde hlavně o infrastrukturní projekty, školy, jesle nebo nemocnice. Pro nás je podstatné, aby to bylo kompatibilní s Národním investičním plánem. Ten řeší, co by se mělo zafinancovat do roku 2030,“dodal ministr.
Jak konkrétně by pomoc fondu vypadala, však zatím není úplně jasné. „Peníze z fondu by se mohly využívat celou řadou způsobů. Například se bavíme o poskytnutí equity (kapitálu – pozn. red.) podpořených projektů. Jak konkrétně by se peníze poskytovaly, teď řešíme a výsledek čekáme v průběhu několika následujících dní,“říká.
Podle vicepremiéra nemusí přispívat do fondu jen banky. „Vypadá to, že by se mohly přihlásit i další firmy. Už se o projekt zajímaly některé velké výrobní a nadnárodní společnosti. Konkrétní být ale nemohu. Ta myšlenka je evidentně zajímavá a firmy na to slyší,“uzavírá Havlíček s tím, že ti, kdo přispějí, by samozřejmě měli mít vliv na to, jak se bude fond řídit.
Bankám se myšlenka vzniku zvláštního fondu rozvoje zamlouvá více než návrh koaliční ČSSD. Ta pro bankovní instituce požaduje speciální daň z aktiv, která by do rozpočtu přinesla z jejich kapes asi 14 miliard korun ročně.