S ochranou přírody pomůže oheň

PRAHA Na konci léta dostanou brdské svahy ohromující fialovorůžový nádech. To když začnou kvést vřesoviště, která jsou svou rozlohou unikátní. Paradoxně se tu v takové míře udržela proto, že jde o bývalý vojenský újezd. A že sem dopadala munice z posádkové střelnice.

Oheň vřesu svědčí, mimo jiné se tady před třemi lety uskutečnila reálná simulace lesního požáru. Přísloví dobrý sluha, ale zlý pán neplatí jen v případě vřesu. Takzvané řízené požáry nyní zákon zakazuje, nově s nimi ale počítá novela zákona o ochraně přírody a krajiny.

Tradiční způsob péče

„Řízené vypalování může pomoci při potlačování nežádoucích druhů. De facto je i přirozeným, v historii obvyklým a tradičním způsobem péče o některé dnes již vzácné typy biotopů,“říká mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

K vzácným biotopům patří již zmíněná vřesoviště, pomoci může oheň i některým typům stepních lokalit. Vypalování během mrazu se dříve používalo třeba i k obnově rákosin.

Rozhodně však nejde o opatření, které by se používalo ve velkém. Roubíčková upozorňuje, že by se řízené ohně nasazovaly ve specifických případech – tam, kde je to vhodné a potřebné.

K obnově vřesovišť se doporučuje oheň uplatnit zhruba jednou za deset až dvanáct let. U řízeného požáru jsou navíc vždy přítomní hasiči, akce jsou dopředu plánované. Podobně tomu bylo i před třemi lety v Brdech, kde bylo možné vše provést jako součást hasičského cvičení.

Tak jako tak, na vřes působí oheň stejně jako na bájného Fénixe, který pak povstal z popela mladší a silnější.

O ohni jako o něčem prospěšném se už nějakou dobu mluví i mezi biology. „Požárová dynamika je úplně běžná součást přírodních procesů. Například ve Středomoří hořelo vždycky, mediteránní vegetace je přímo závislá na požárech,“sdělil LN biolog David Storch z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd.

Samozřejmě jde o měřítko. „Malé a lokální požáry jsou prospěšné, nemohou sežehnout celý les. Když se ale lokální požáry neustále hasí, naroste příliš mnoho biomasy, a když přijde další požár, je pak mnohem větší,“dodává biolog.

Proč lehl popelem

Yellowstone

Na to upozorňuje i Roubíčková. V kontextu současného, již šestý rok trvajícího sucha dávají podle ní řízené požáry ještě větší smysl. Sníží totiž riziko vzniku požáru a mohou oslabit i jeho intenzitu.

Jako jeden příklad za všechny uvádí biolog Storch yellowstonský národní park v USA. Zatímco tam pohádkový méďa Béďa poctivě sbíral všechny piknikové koše, nelenili ani skuteční hasiči, kteří poctivě likvidovali všechny lokální požáry.

„A pak jim shořel celý Yellowstone. Teď už je nehasí, protože vědí, že lokální požáry udrží heterogenitu, díky které pak už velký požár nemá šanci. Některé části shoří, ale nový požár už tam nepřijde,“líčí Storch.

Les, který zčásti lehl popelem, se v podstatě vyčistí – odumřelé větve, jehličí, uschlá tráva zmizí, navíc se les prosvětlí. Popel má navíc v sobě minerální látky. To vše svědčí tomu, aby vyklíčily rostliny, které by jinak v původním prostředí nevyrostly.

„Vypalování, vlastně tedy řízený požár založený v přírodě, je management jako každý jiný. Vhodný či zhoubný podle toho, kdy a jak ho použijeme. Ani všelék, ani hřích. Jistě nelze jen tak škrtnout sirkou a počkat, co to asi udělá. Zásadně mylný je však i dojem, že oheň přináší přírodě jen zkázu,“uvádí materiál ministerstva životního prostředí Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000.

Řízené ohně nejsou něco, co by si vymysleli čeští ochranáři přírody. Využívá jich totiž řada evropských zemí, mezi nimi i Velká Británie. Ve Skotsku mohou pod dohledem vypalovat porosty od října do dubna, v jiném období pak s udělenou výjimkou. Povolené je vypalování také v Nizozemsku, Estonsku, Slovinsku, Francii, Španělsku, Portugalsku nebo v Německu. Zatímco ve Španělsku a Portugalsku je řízený požár využíván zřídka, Francie s ním má bohatší zkušenosti. Od 90. let se používá často a má tam prokazatelně pozitivní výsledky.

Dokonce se leckdy uvádí, že vypalování některých biotopů je stejně tradiční jako například pastva. V Anglii a Německu se na vřesovištích používají oba nástroje – tedy oheň a spásání ovcemi nebo kozami dohromady.

Pálení po úklidu zahrad povoleno

O možnosti uvést opatření znovu do praxe diskutovala Agentura ochrany přírody a krajiny s Hasičským záchranných sborem, výsledkem je návrh novely zákona, který s řízenými ohni počítá.

„Lesní zákon zakazuje rozdělávání ohňů v lesních porostech, ale obsahuje výjimku pro případy lesního hospodářství. Je tedy předpoklad, že by se tato možnost využila a stanovil se zvláštní postup i v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Za podmínek, že je to pro přírodní stanoviště či konkrétní druhy potřebné, budou přijata opatření proti šíření požáru a zásah je oznámen hasičskému sboru,“doplňuje Roubíčková z ministerstva.

Nyní v Česku vypalování trávy zakazují hned tři zákony – o požární ochraně, o myslivosti a zákon o ochraně přírody a krajiny, jehož novela naopak hlídaný oheň povoluje.

Pokud se fyzická osoba dopustí vypalování porostů, může za to dostat pokutu až 25 tisíc korun. Pokud jde o právnickou a podnikající osobu, pak je to až půl milionu korun.

Co ale zákon povoluje, je pálení přírodních materiálů po úklidu zahrad. Samozřejmě za jasných pravidel, a to nejen těch popsaných v zákoně, ale i těch, která stanovují vyhlášky obcí. Pokud chtějí přírodní materiály pálit podnikatelé či firmy, musejí to předem nahlásit krajskému hasičskému sboru.

„A to včetně připravených opatření proti vzniku a šíření požáru. Hasičský záchranný sbor může určit další podmínky nebo činnost zcela zakázat,“sdělila LN jeho mluvčí Nicole Zaoralová.

Oheň jako dobrého sluhu neznají jen lesníci či ochranáři, ale také zemědělci.

„V minulosti se běžně používal především jako opatření při likvidaci natě brambor, v některých případech slámy a dalších rostlinných zbytků. Časté bylo i vypalování staré trávy na jaře,“vyjmenovává mluvčí Zemědělského svazu Vladimír Pícha. Pak ale oheň nahradila chemie.