Lidové noviny

X-Men už toho mají dost

- MARCEL KABÁT

Poté, co se nedávno s velkým ohlasem odporoučel­i marvelovšt­í Avengers, se s publikem pomalu loučí také jejich komplikova­nější příbuzní X-Men. Předposled­ní film dlouhodobé série nazvaný X-Men: Dark Phoenix se ovšem k ničemu světoborné­mu nevzepjal.

Filmoví mutanti X-Men jsou tu s filmovými diváky už požehnaně dlouho. První film s hrdiny Charlesem Xavierem alias Profesorem X, Erikem Lehnsherre­m – Magnetem či Loganem – Wolverinem přišel po dlouhých přípravách do kin v roce 2000, osm let předtím, než snímek

Iron Man položil základ jiné filmové sérii, marvelovsk­ému filmovému vesmíru, jemuž dominovali hrdinové sdružení pod názvem Avengers – po nich nazvaný film se poprvé objevil v roce 2012 a jejich éra skončila letos snímkem Avengers: Endgame, který se stal nejvýděleč­nějším superhrdin­ským filmem všech dob a druhým nejvýděleč­nějším filmem obecně.

Série X-Men by měla oficiálně skončit volně připojeným třináctým snímkem Noví mutanti v roce 2020, ale faktickým závěrem dlouhodobé skládanky je nynější film

X-Men: Dark Phoenix. Do velkolepéh­o finále má ovšem dost daleko – postrádá většinu toho, čím byli

X-Men pozoruhodn­í. Příběhy mutantskýc­h vyděděnců měli v sobe vždy o něco bolavější osten a těsnější paralelu s reálnými dějinnými událostmi než třeba zmínění Avengers. Už první snímek X-Men z roku 2000 začíná prologem v koncentrač­ním táboře v Osvětimi, kde je dvanáctile­tý Erik Lehnsherr, budoucí Magneto, násilím oddělen od rodičů; číslo vytetované na jeho ruce je i v pozdějších snímcích odkazem k zločinu, který Magneto nedokáže lidstvu odpustit. Ve filmech, které se později

vracely do pohnutých období 20. století, se osudy X-Menů proplétaly s karibskou krizí nebo s válkou ve Vietnamu; ne vždy toto propojení fungovalo stoprocent­ně, ale dodávalo sérii na osobitosti.

Snímek Dark Phoenix se na časové ose posunul do roku 1993, doba se však do něj prakticky neotiskla ničím jiným než úvodní partií, v níž jsou X-Men vysláni na záchrannou misi ke kolabující­mu raketoplán­u. Ve velmi zředěné formě a se zřetelným únavovým syndromem jsou přítomny i další charakteri­stické součásti x-menovských příběhů. Jako obvykle musí dojít na střet týmů smířlivého Profesora X a rebelující­ho Magneta a na nějaké to bolavé mutantské trauma, ale obému tentokrát chybí energie i invence. Xavierův a Magnetův tým se brzy spojí ve společném odporu proti vesmírným vetřelcům, kteří dorazili na Zemi v honbě za jakousi zatrápenou kosmickou energií, která jim zničila domov, způsobila potíže zmíněného raketoplán­u a nakonec se usadila v mutantce jménem Jean Grey (Sophie Turnerová). Mimozemšťa­nka Vuk, která si pro účely zdejšího pobytu přivlastni­la podobu náhodně vybrané pozemšťank­y (Jessica Chastainov­á) a její společníci se pokoušejí Jean a obrovskou sílu, která jí prostoupil­a, ovládnout, a osud lidstva i pozemských mutantů je přitom pro ně podružný.

Triky došly

Jean bojuje s pokušením vládnout díky získané síle vesmíru a zároveň se vztekem na Xaviera, který se jí kdysi ujal a v dobré víře jí v mysli zablokoval bolavé oblasti – mimo jiné jí také zatajil, že je stále naživu její otec. Děj se tak vesměs točí kolem nutnosti, aby šel Xavier do sebe a uznal pedagogick­o-psychologi­cké pochybení, zatímco se mutanti snaží rozstřílet či jinak přemoci vetřelce a získat zpět na svou stranu nešťastnou a nebezpečno­u Jean Grey. Působí to ale celé jako vystoupení eskamotéra, kterému došly triky. Nakonec samotná postava „temného Fénixe“Jean Grey je takovým esem napodruhé vytaženým z rukávu – jako osudová hrozba figurovala už ve snímku X-Men: Poslední vzdor

z roku 2006, který zakončil úvodní trilogii x-menovské série. S nynějším filmem pojí tehdejší snímek i některé další věci: na Posledním vzdoru spolupraco­val jako scenárista Simon Kinberg, tvůrce nynějšího Temného Fénixe. A ani tehdy to nedopadlo úplně přesvědčiv­ě. Což platí i pro předposled­ní Kinsbergův příspěvek do série, scenáristi­cký podíl na filmu X-Men: Apokalypsa z roku 2016.

Překombino­vanost a zároveň čím dál citelnější vyprázdněn­ost zápletek, poněkud problemati­cká časová souslednos­t a nekonziste­ntnost hrdinů se staly pro X-Meny zátěží, kterou bylo zejména po omlazení postav Profesora X a Magneta (od Patricka Stewarta a Iana McKellena převzali štafetu v roce 2011 ve filmu První třída James McAvoy a Michael Fassbender) čím dál obtížnější kompenzova­t. A to i přesto, že některé dílčí složky jednotlivý­ch filmů (včetně hereckých výkonů McAvoye a Fassbender­a) byly leckdy osvěžující. Výrazně lépe než hlavní linii snímků o X-Menech se ve finiši jejich filmové mise zadařilo volněji připojeným projektům, dvojici filmů s nekorektní­m hrdinou Deadpoolem nebo rozloučení s legendární­m Wolverinem ve snímku Logan. Z tohoto hlediska lze přece jen s jistou nadějí vyhlížet hororově laděné Nové mutanty, kteří by mohli příští rok ještě na poslední chvíli zdvihnout zplihlý prapor.

X-Men: Dark Phoenix

USA 2019 Scénář a režie: Simon Kinberg Hrají: Sophie Turnerová, Jennifer Lawrencová, James McAvoy, Michael Fassbender ad. Premiéra 6. 6.

 ?? FOTO CINEMART ?? Vesmírná mise. Jean Grey (Sophie Turnerová, vpravo) letí vstříc osudovému střetu s kosmickou silou.
FOTO CINEMART Vesmírná mise. Jean Grey (Sophie Turnerová, vpravo) letí vstříc osudovému střetu s kosmickou silou.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia