Česko blíž k tureckým miliardám
ANKARA Mnozí by teď v centrálním Turecku očekávali tropické teploty a vyprahlou zem. Omyl. Teploty o deset stupňů nižší než v Česku a liják doprovázely v metropoli Ankaře slavnostní otevření nového závodu české firmy Energo-Pro na výrobu turbín a generátorů pro vodní elektrárny. A na jeho pozadí se odehrávala veledůležitá politická jednání, jež mají zachránit aspoň něco z českých peněz, které spolkla hnědouhelná turecká elektrárna Adularya.
Kdyby vše šlo tak, jak si přáli Češi, účastnil by se turecké výpravy i premiér Andrej Babiš (ANO), aby osobně řešil kritickou situaci kolem nedokončené Adularye. Česká exportní banka (ČEB) na ni Turkům půjčila 11,7 miliardy korun a peníze se nedaří získat zpět. Babišovu návštěvu u prezidenta Recepa Erdogana však Turci odložili.
Podle nových zjištění se má uskutečnit na podzim. V Ankaře to uvedl náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa, který se účastnil slavnostního ceremoniálu českého investora. „Turecko je jednou ze zemí, kde Česko nejvíce investuje. Těší mě, že tento projekt je i příspěvkem k tomu, že do Turecka dorazí na podzim na státní návštěvu český premiér,“uvedl Tlapa na akci, které se účastnili i vysoce postavení představitelé tureckých úřadů. Dodal, že přesný termín návštěvy se teprve hledá.
Čtvrteční otevření strojírenského podniku firmy Litostroj Turkey, jenž spadá do skupiny Energo-Pro českého miliardáře Jaromíra Tesaře, tak posloužilo i jako diplomatické předpolí chystané Babišovy cesty. Příležitosti setkat se už teď s tureckými politiky využili náměstek Tlapa i šéf státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka.
Jejich jednání se dvěma tureckými náměstky ministra energetiky se nečekaně protáhlo zhruba na hodinu, což česká strana vnímá jako úspěch či důkaz, že Turci projevují určitou ochotu jednat o zpackaném projektu a zakutálených českých miliardách. Dosavadní řešení sporů kolem elektrárny Adularya trpělo zejména žalostným nedostatkem politického vyjednávání. Přesné výstupy čtvrteční schůzky nechtěli Tlapa ani Procházka komentovat.
Aspoň něco zpátky
Česko usiluje o to, aby získalo alespoň část z bezmála dvanáctimiliardové sumy, kterou na výstavbu elektrárny poskytlo prostřednictvím exportní banky tureckému holdingu Naksan. Ten se dostal do problémů po vojenském puči proti Erdoganově garnituře v roce 2016. Režim puč ustál a podnikatelské skupiny, jež byly na straně pučistů, zkonfiskoval. Bohužel pro český stát figuroval mezi znárodněnými i holding Naksan. Nehotovou elektrárnu teď spravuje turecký fond TMSF a prozatím neúspěšně se ji snaží zpeněžit v dražbě. Napoprvé se to nepovedlo. Na půlku července je vyhlášeno její druhé kolo, ve kterém se Turci pokusí nehotové dílo prodat. Pokud to vyjde, mohli by Češi dostat zpět asi třetinu toho, co půjčili. Tři zdroje LN blízké vedení ministerstev financí a zahraničí uvedly, že jedním z důvodů, proč se nepodařilo dostat premiéra Babiše do Turecka za Erdoganem už před druhým dějstvím dražby, jsou některé výroky českého parlamentu a prezidenta Miloše Zemana.
Čeští legislativci nedávno označili masakr Arménů v osmanské říši za genocidu a hlava státu zase uvedla, že Turecko je faktickým spojencem teroristického uskupení Islámský stát.
„Nemám k tomu informace, tudíž by nebylo správné posuzovat, zda slova vašeho prezidenta měla na situaci vliv, či nikoliv,“uvedl včera stručně náměstek tureckého ministra pro energetiku a vodu Abdullah Tancan. Přislíbil však, že z budoucích jednání s českými úřady nehodlá utéct. „Jakožto ministerstvo nejsme přímým účastníkem daného sporu. Panu Tlapovi jsem potvrdil, že se kvůli řešení projektu elektrárny Adularya setkáme – buď před červencovým vyhlášením aukce, nebo po jejím skončení. Pokud bude dražba neúspěšná, budeme dále jednat,“dodal Tancan.
„Elektrárna je téměř dokončená. Chybí málo, abychom ji mohli prodat. Přání všech zúčastněných je, aby se to povedlo. Uděláme všechno, abychom elektrárnu uvedli do provozu,“ujistil včera turecký náměstek.