Není kamera, není ničitel
Vandal, který v Praze poškodil památník „Wintonových dětí“, dobře věděl, co dělá, míní autor díla
PRAHA Velký bratr nás sleduje? Na pražském hlavním nádraží ne tak docela. Památník Rozloučení, který v útrobách dopravního uzlu připomíná rodiče takzvaných Wintonových dětí, v minulých dnech či týdnech někdo poškodil. Kdo a kdy přesně? To se neví. Pietní místo totiž není střežené kamerou, přestože jde o nejfrekventovanější příchod k nástupištím.
Davy cestujících tudy proudí kolem, občas se někdo zastaví a začte. „Shalom alechem. Pokoj vám, andělé pokoje. Modlím se, aby se toto nikdy a nikde na světě už neopakovalo,“stojí na ušmudlaném papírku mezi květinami na památníku, který svým rodičům před dvěma lety za odvahu věnovaly děti zachráněné v roce 1939 sirem Nicholasem Wintonem. Praskliny procházející osmi dlaněmi ve skleněné části díla si ale všímá málokdo.
„Už od samého začátku, kdy se instaloval památník, nám bylo slíbeno, že tam správce budovy kameru dá, ale nic se doposud nestalo. Myslím, že na to neměli čas,“říká jedno ze zachráněných „Wintonových dětí“a iniciátorka památníku Rozloučení 87letá Zuzana Marešová s tím, že již v minulosti někdo dvakrát poničil část dřevěných vlakových dveří, které sklo lemují. Dnes je památník, který vznikl díky třímilionové veřejné sbírce, majetkem Správy železniční dopravní cesty, jež jej od „Wintonových dětí“dostala darem. SŽDC je také správcem budovy.
„Kamery jsou v okolí, ale taková, jež by zabírala pouze památník, tam není, to je pravda,“uvádí mluvčí SŽDC Marek Illiaš. Podnik se hájí, že podle darovací smlouvy není podmínkou převzetí daru zřízení kamerového dohledu památníku. „Přesto SŽDC zvažovalo instalaci kamer v celém objektu, ale vzhledem k plánované rekonstrukci Fantovy budovy a nové odbavovací haly se od tohoto záměru do doby rekonstrukce upustilo,“uvádí Illiaš s tím, že na základě kamerového záznamu z dalších zařízení, který předali policii, lze vysledovat pravděpodobného pachatele. Zuzana Marešová přesto zůstává skeptická. Policie případ už od neděle, kdy je o existenci praskliny informovala novinářka Judita Matyášová, vyšetřuje, pachatele zatím nemá. SŽDC uvedla, že památník, který je pojištěný, opraví a nechá vyhotovit znovu.
Sklář Jan Huňát, autor skleněné části památníku, řekl, že se náklady na opavu vyšplhají nad sto tisíc korun. Vandal podle něj mířil přesně na Achillovu patu díla, tedy rozbíjel sklo v hraně skleněné desky. „Kdyby hodil flašku od piva, rozhodně by to takto neprasklo, věděl, co dělá. Musel použít velký hřebík nebo šroubovák a kladívko. Proč ale nerozštípal dřevo, které by bylo snazší opravit?“ptá se Huňát. Památník, který byl odhalen před dvěma lety, podle něj představuje akt rodičů, kteří se se svými dětmi loučili s tím, že je už možná nikdy neuvidí, a je absurdní, pokud měl záměr antisemitský nebo fašistický podtext. „Když jsem se ale o poničeném památníku dověděla, brečela jsem. A pak mě chytl vztek, jak jsou lidé zlí,“líčí Marešová.