Pompeo obvinil Írán z útoku na lodě
Ropné tankery v Ománském zálivu se přesně po měsíci opět staly cílem útoků. Několik desítek lidí muselo být z hořících plavidel evakuováno. Podle odborníků hrozí vyhrocení situace, zatímco někteří politici vyzývají k uklidnění.
DUBAJ/PRAHA Ve čtvrtek ráno nedaleko strategicky důležitého Hormuzského průlivu mezi Ománským a Perským zálivem začaly hořet dva ropné tankery. Podle médií se plavidla stala cílem útoků. V napjatém regionu, kde Írán podporuje Jemen v boji proti Spojeným arabským emirátům a Saúdské Arábii, se tak tenze ještě zvýšila. A opět se dostaly na přetřes komplikované vztahy mezi USA a Íránem, které se od nástupu prezidenta Donalda Trumpa do úřadu jen zhoršují. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo dokonce z útoku obvinil přímo Írán. USA ke svému závěru dle něj došly na základě informací tajné služby, typu použitých zbraní a stylu útoku.
Napětí v dopoledních hodinách narostlo do takových rozměrů, že i státníci z jiných regionů žádali všechny strany, aby třikrát zvážily každé rozhodnutí, než aby vyprovokovaly otevřený konflikt. „Zprávy, které jsme dostali, jsou krajně znepokojující. Jsou to události, které mohou vést k vystupňování napětí. Potřebujeme napětí zmírnit a k tomu musejí přispět všechny strany,“uvedl například německý ministr zahraničí Heiko Maas.
Podobně přitom vyzval k uklidnění již ve středu japonský premiér Šinzó Abe, který je v současnosti na státní návštěvě v Íránu. Jako cíl této cesty si totiž podle médií vytyčil vytvoření mostu mezi znepřátelenými USA a Íránem.
Zatím není jasné, jak čtvrteční útoky proběhly ani kdo je vykonal, podobně jako u posledních útoků v Hormuzském průlivu, které se odehrály přesně před měsícem. Tentokrát byly napadeny dva tankery a z prvních zpráv již bylo jasné, že poškození lodí je mnohem rozsáhlejší než u květnových útoků. Organizace Dryad Global identifikovala plavidlo, které se zřejmě stalo terčem útoku, jako tanker MT Front Altair, jehož vlastníkem je norská firma Frontline. Třiadvacetičlennou posádku tvořilo 12 Rusů, dále Filipínci a Gruzínec a podle norského tisku jsou všichni v pořádku. Druhá zasažená loď byla identifikována jako tanker Kokuka Courageous, plující pod panamskou vlajkou. Trup lodi byl podle společnosti BSM Ship Management poškozen a 21 filipínských námořníků bylo evakuováno, jeden z nich utrpěl lehčí zranění. Lodi, která převážela náklad metanolu, údajně nehrozí potopení. Podle japonského ministerstva obchodu plavidlo směřovalo do Singapuru a Thajska.
Útočníci zůstávají neznámí Přestože Pompeo i poradce Bílého domu pro národní bezpečnost John Bolton mají jasno, kdo za útoky stojí – „téměř jistě“prý Írán –, odborníci i zaměstnanci ministerstva zahraničí jsou mnohem opatrnější. Stejně jako zástupci Spojených arabských emirátů, kteří sice označili útoky za „státem sponzorované“, neuvedli však, jaký stát mají na mysli.
Podle představitelů Íránu měly útoky na tankery „zabránit přátelskému dialogu a vyprovokovat agresi“. Mluvčí vlády Ali Rabiei uvedl, že by se ostatní národy neměly nechat zmást těmi, kdo z útoků Hormuzský průliv vytěží nejvíce. Analytici zatím nemají jasno ani v tom, jak útok proběhl. Snímky z místa doposud nebyly dostatečně detailní, aby mohli jasně určit, co se přesně stalo. Na základě rozsahu škod na tankerech a popisu námořníků ale prý vše nasvědčuje tomu, že byly použity buď miny, nebo torpéda, uvedl pro deník The New York Times zdroj z ministerstva zahraničí.
Velká část ropy na světových trzích pochází z oblasti Perského zálivu. Určitý podíl z regionu odchází přes ropovody, ale oblast je stále závislá na dopravě tankery, které musejí proplout přes Hormuzský průliv. Od čtvrtečního útoku již cena ropy vzrostla o více než čtyři procenta. „Musíme si uvědomit, že třetina veškeré ropy na světě prochází přes průliv. Pokud se vody stanou nebezpečnými, ohrozí to i zásobování západního světa,“uvedl pro média předseda Mezinárodní asociace majitelů tankerů Paolo d’Amico.