Berlín chce radikální regulaci nájmů

Kritickou situaci s nedostatkem dostupného bydlení se snaží v hlavním městě Německa řešit mimo jiné zastropováním nájmů po dobu pěti let.

BERLÍN/PRAHA Žádné téma nehýbe v poslední době politickým životem v německé metropoli tak silně jako výše nájmů.

Poté, co zde začátkem dubna odstartovala petiční akce s cílem vyvlastnit velké developery, oznámila místní levicová vláda úmysl zastropovat výši nájmů na pět let. Největší berlínské sdružení vlastníků domů Haus & Grund vydalo v reakci na to svým členům před několika dny provokativní výzvu: „V každém případě zvyšte do 17. června nájem!“Na internetové stránce dokonce umístilo počítadlo, kolik dní, hodin, minut a vteřin ještě zbývá do chvíle, až zemská vláda oficiálně rozhodne o zastropování nájmů.

Příslušné rozhodnutí plánuje regionální kabinet tvořený sociálními demokraty (SPD), Zelenými a postkomunistickou Levicí přijmout 18. června s platností od roku 2020. Týkat se má 1,5 milionu bytů, naopak vztahovat se nebude na necelých sto tisíc sociálních bytů ani na novostavby, které dosud nebyly pronajímány. Cílem regulace je zabránit vytlačování původního obyvatelstva z centra města a přispět k řešení kritické situace s nedostatkem dostupného bydlení.

Ze statistik vyplývá, že průměrná rodina v Berlíně vynaloží přes 41 procent svých čistých měsíčních příjmů na zaplacení třípokojového bytu. Za posledních deset let se přitom počet obyvatel v metropoli zvýšil přibližně o 350 tisíc lidí. V situaci, kdy na tamní domácnosti průměrné připadne 1,8 člověka, by bylo zapotřebí více než 190 tisíc bytů na uspokojení poptávky. Ve skutečnosti jich ale bylo předáno pouze 52 tisíc.

V důsledku toho se od roku 2010 u nově uzavřených smluv zvýšilo nájemné od 53 procent. Již dnes se snaží vedení některých berlínských městských částí administrativními zásahy brzdit růst nájmů a udržet v atraktivních lokalitách původní obyvatele, případně bránit přeměně nájemních bytů na byty v osobním vlastnictví.

Nájemníci mají mít možnost přezkumu výše nájmu Připravovaný zákon, který chce berlínská zemská vláda prosadit do konce roku, dá zároveň nájemníkům možnost požádat o přezkum, jestli nebyl jejich dosavadní nájem přemrštěný. V takovémto případě by mohli požádat o jeho snížení na „běžnou úroveň“.

Pokud se někdo nastěhuje nově do bytu, nesmí na něm požadovat pronajímatel vyšší činži, než kterou chtěl po předchozím nájemníkovi. Jestliže by vlastník nemovitosti požadoval navíc poplatek za modernizaci, musí do budoucna požádat úřady o povolení.

Kritici regulačních opatření varují, že pětileté moratorium nejenom zcela zamezí investicím do stávajícího fondu, ale povede i k poklesu počtu novostaveb.

Již od začátku dubna sbírá v Berlíně podpisy občanská iniciativa, která chce omezit developerům vlastnit více než tři tisíce bytů. Počínání v Berlíně sledují i v jiných německých městech, jako ve Frankfurtu nad Mohanem nebo v Mnichově. I v těchto případech se jedná o atraktivní metropole potýkající se s nedostatkem bytů.