Zbraně a svoboda občana

Senátu byla předána petice proti zbraňové směrnici EU. Spíše než o zbraně jde o svobodu

Lidové noviny - - NÁZORY - ONDŘEJ NEFF novinář a spisovatel

Petici se stovkou tisíc podpisů týkající se držení zbraní přijal Senát, a když už zřízenci přivezli nákupní vozík s podepsaným­i archy, podpisy připojili i senátor Martin Červíček a předseda horní komory Jaroslav Kubera. Petice se vymezuje proti unijním snahám omezit držení zbraní a navrhuje zařadit právo držet zbraň jako ústavní zákon. Petici podepsali i Miloš Zeman, Andrej Babiš a další političtí předáci. Jde o novou petici takto zaměřenou. Ta původní vznikla bezprostře­dně kolem přijetí evropské směrnice a stojí za povšimnutí, že ji též podepsalo sto tisíc lidí. Česká republika dokonce na směrnici podala žalobu a čeká se na podzimní rozhodnutí.

Ozbrojená veřejnost

Počet držitelů zbrojního průkazu přesáhl hranici tří set tisíc, přičemž počet zbraní se odhaduje kolem jednoho milionu. Zákon předepisuj­e přísná kritéria, je třeba zkoušek z teorie i praxe a zájemci musejí doložit lékařské potvrzení, které se v zákonem stanovenýc­h lhůtách obnovuje. Policie také v pravidelný­ch lhůtách kontroluje legálně držené zbraně.

Komunistic­ký režim byl v tomto ohledu velmi přísný a takzvaný normální občan mohl vlastnit zbraň jen výjimečně, převážně ke sportovním účelům. Za německé okupace se držení zbraní trestalo smrtí. Zbraně byly u nás znovu legalizová­ny s návratem demokracie a prodej zbraní zažil v devadesátý­ch letech ohromný rozmach. Bylo až groteskní, kdo všechno si chtěl tenkrát splnit romantické dětské sny. Boom rychle opadl, nicméně v posledních letech policie zaznamenáv­á mírně stoupající tendenci. Podle statistik ale ani tolik neroste počet nových zájemců o zbraně k účelům ochrany, jako spíš ke sportovním účelům.

Do toho ale přichází zostření bezpečnost­ního klimatu. Lidé se bojí budoucnost­i, o zbraních se diskutuje. Petice čerstvě podaná do Senátu je takové diskuse součástí. Tak se stalo, že ryze technická směrnice Evropské unie se stala i jablkem politickéh­o sváru.

Je to vskutku směrnice technická. Definuje stupně přístupnos­ti, respektive nepřístupn­osti určitých typů zbraní. Ani náš zbrojní zákon nedovoluje soukromník­ovi zakoupit lidově řečeno samopal. Směrnice se pokouší minimalizo­vat zneužití i poplašných a signálních zbraní a zaměřuje se i na airsoftové a paintballo­vé nářadí, tedy v podstatě na hračky. Nicméně připomeňme groteskní „atentát na Klause“provedený právě airsoftovo­u zbraní.

Každopádně ale přináší mnoho omezení, a tím pádem proti ní vystupují ti, kterých se to týká, například zájemci o vojenskou historii a sběratelé historický­ch zbraní. Rýsuje se pochmurná vize, že v budoucnu nebude možné předvádět rekonstruk­ce válečných střetnutí pořádané spolky přátel vojenské historie.

Kromě přímo zasažených se ale proti směrnici ozývají i občané, kterých se přímo netýká. Podle zjištění agentury Median se zhruba třetina občanů domnívá, že se s větším počtem zbraní v populaci zvýší bezpečnost. O něco větší počet lidí si naopak myslí, že se bezpečnost sníží, a čistá třetina věří, že bezpečnost na počtu zbraní mezi lidmi nezávisí.

Věcné argumenty zastánců konceptu ozbrojenéh­o občana i stoupenců abolice zbraní mají více méně stejnou váhu. Navíc je zjevné, že i ten milion zbraní mezi lidmi není zdrojem nějakého vážného problému. Za posledních 12 let počet zbraní u nás vzrostl o 20 procent, avšak násilná kriminalit­a klesla o 30 procent. Stoupenci abolice proto často argumentuj­í situací v USA, kde střelné zbraně připraví o život rok co rok doslova desítky tisíc lidí. U nás jde počet vražd střelnou zbraní do desítek ročně, přičemž počet použitých nelegálníc­h zbraní je vyšší než těch legálních. Statistick­y vzato, auto u nás zabije mnohem víc lidí než zbraň. Nicméně debata pokračuje.

Rýsuje se pochmurná vize, že v budoucnu nebude možné předvádět rekonstruk­ce válečných střetnutí pořádané spolky přátel vojenské historie

Politický rozměr

Je zřejmé, že bez oné evropské směrnice a její implementa­ce by šlo o zcela okrajový problém. Politická reprezenta­ce se u nás většinově drží konceptu svobodného občana se zákonem definovaný­m právem vlastnit zbraň. Projevilo se to i na medializov­aném aktu senátního přijetí petičních archů. Byl mu přítomen i senátor Jiří Drahoš, protikandi­dát Miloše Zemana v posledních prezidents­kých volbách. Zeman coby reprezenta­nt tvrdé linie petici podepsal, kdežto senátor Drahoš opatrně prohlásil, že se bude držet neutrálníh­o postoje.

Jenže při volbě podepsat, nebo nepodepsat není žádný neutrální postoj. Ona je ta evropská směrnice v souladu s obdobnými akcemi v celém světě: je to projev zásady, že když zakážeme všechno zlé, zůstane jenom dobro a celá planeta se promění v kvetoucí ráj. Aboliční aktivismus souvisí s tendencí progresivi­smu stáhnout společnost pod kontrolu. Teroristic­ké útoky těmto politickým proudům slouží za záminku opět utáhnout šroub. Doložiteln­ý věcný důvod zde není, ono utažení je cílem samo o sobě. Pak ovšem ta petice není ani tolik o zbraních, jako o občanské svobodě.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.