Projevy nenávisti se šíří jako mor
Nenávist táhne světem. Intolerance a projevy nenávisti cílí na lidi různých vyznání po celém světě. Je smutné a zároveň znepokojující, že se to stává tak běžným jevem. V minulých měsících jsme byli svědky vražd Židů v synagogách, hyzdění náhrobků jejich předků svastikami, postřílení muslimů v mešitách a ničení jejich posvátných míst i zabíjení křesťanů při modlitbách a zapalování kostelů.
Kromě hrůzných útoků se šíří i odporná rétorika, která míří nejen proti
různým náboženstvím, ale i proti minoritám, migrantům, uprchlíkům, ženám a dalším skupinám těch „jiných“. Projevy nenávisti se šíří jako mor, sociální sítě jsou plné předsudků. Posilují neonacistická a šovinistická hnutí. Štvavé projevy jsou využívány k politickým cílům. Nenávist se dostává do mainstreamu v liberálních demokraciích i autoritářských režimech a zastiňuje naši společnou lidskost.
Organizace spojených národů má dlouhou tradici v mobilizaci světa proti všem druhům nenávisti skrze obhajobu lidských práv a posilování právního řádu. Samotná identita Spojených národů vychází z trpké zkušenosti minulosti, kdy se zlostné nenávisti příliš dlouho nic nestaví na odpor. Projevy nenávisti proto považujeme za útok proti toleranci, inkluzi, různorodosti i proti samotné podstatě lidskoprávních norem a principů. Nenávist oslabuje soudržnost společností, nahlodává společné hodnoty a může vytvořit podhoubí pro násilí. V nedávných desetiletích předcházela zvěrstvům genocidy ve Rwandě, Bosně nebo v Kambodži.
Je naší povinností postavit se zlu
Mám obavu, že se ve světě schyluje k dalšímu kritickému momentu v boji proti démonu zla. Proto jsem spustil dvě nové iniciativy. První je Strategie a akční plán boje proti projevům nenávisti, která se zaměřuje na schopnost celého systému OSN odhalovat příčiny a efektivněji reagovat. Zadruhé, v současnosti rozvíjíme akční plán, jenž OSN umožní plně se zapojit do ochrany svatostánků a věřících, kteří se v nich schází.
Těm, kteří chtějí využívat strach k rozdělování společnosti, je nutné říct: Různorodost je bohatstvím a nikdy ne hrozbou. Duch vzájemného respektu a vnímavost mohou přesáhnout tweety vychrlené ve zlomku vteřiny na sociálních sítích. Nesmíme zapomínat, že každý z nás může být pro někoho tím „jiným“. Nenávist nemůže vytvořit ani iluzi bezpečí. Je naší povinností starat se jeden o druhého.
Veškeré snahy proti projevům nenávisti musí mít oporu v základních lidských právech. Vypořádat se s nimi neznamená omezit nebo zakázat svobodu projevu. Jde o to zabránit, aby se takové projevy staly něčím ještě nebezpečnějším, například podněcováním k diskriminaci nebo násilí.
S projevy nenávisti musíme zacházet jako s každou jinou zlomyslností: odsuzovat je, konfrontovat je s pravdou a podněcovat ty, kteří je šíří, aby své chování významně přehodnotili. Je nejvyšší čas skoncovat s antisemitismem, nenávistí vůči muslimům, perzekucí křesťanů a všemi dalšími formami rasismu, xenofobie a intolerance.
Roli v tom musí sehrát vlády, občanská společnost, soukromý sektor i média. Zvláštní odpovědnost v prosazování pokojné koexistence mají političtí a náboženští lídři.
Nenávist ohrožuje každého. Boj proti ní tedy musí být záležitostí všech. Společně můžeme zastavit mor nenávisti a dostát hodnotám, které nás spojují v jednu velkou rodinu lidí.