Test Italem: Sassoli prošel, ale jen těsně

PRAHA Jako když ponoříte špičky chodidel do vody, abyste zjistili, jak je voda teplá. Zhruba tak se dala číst včerejší volba nového předsedy Evropského parlamentu (EP). Tím se stal italský socialista David-Maria Sassoli. Jenže prošel relativně těsně, když pro něj hlasovalo v tajné volbě 345 europoslanců z celkových 667.

Byť se na jeho jméně shodly dvě největší frakce v europarlamentu, lidovci a socialisté, některým poslancům bývalý novinář nejspíš příliš nevyhovoval. Musel si totiž, následovaný druhým Janem Zahradilem (ODS) se 162 hlasy, dojít pro post šéfa parlamentu až ve druhém kole. „Přitom měl projít už v prvním. A ještě uspěl jen těsně,“řekl LN europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z Evropské lidové strany (EPP). Dle něj došlo k této situaci proto, že europoslanci napříč parlamentem nerespektovali doporučení od vedení svých frakcí a hlasovali třeba pro konzervativce Zahradila.

Parlament si včera volil také čtrnáct místopředsedů. Za liberální frakci Obnova Evropy (dříve ALDE) byla jedním z nich zvolena (společně s dalšími deseti už v prvním kole) česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO) a místopředsedou EP za skupinu evropských Zelených se stal český europoslanec Marcel Kolaja (Piráti). Česko má díky nim poprvé v historii dva místopředsedy jediné přímo volené unijní instituce.

Nečekaný vítěz

Přitom ještě včera to vypadalo, že do čela parlamentu se vyhoupne bulharský prezident Strany evropských socialistů (PES) Sergej Stanišev. Na jeho jménu se ostatně shodli i lídři zemí evropské osmadvacítky, zřejmě i na přání předsedy Evropské rady Donalda Tuska, který si do čela parlamentu přál kandidáta ze střední či východní Evropy.

Jenže pak si hlavu postavili sami socialisté a vše bylo jinak. „Sami si rozhodli, že jejich kandidát bude Ital, a ne Bulhar. Mrzí mě, že odmítli východní Evropu,“řekl LN český europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). „Nevíme, co se uvnitř socialistů semlelo, ale překvapilo nás to,“řekl LN hlavní Sassoliho vyzyvatel Zahradil.

Způsob, jakým se volba Itala, jenž v europarlamentu zasedá od roku 2009, odehrála, vyvolává několik otázek. Europarlamentem totiž budou muset projít i další jména, na kterých se na úterním summitu usnesla Evropská rada. Sassoliho volba však ukázala, že hlasovací většina v EP je hodně křehká a v případě, že dojde k jedné z častých přestřelek mezi parlamentem a radou ohledně pravomocí, nemusí personální balíček, včetně potenciální šéfky Komise Ursuly von der Leyenové, vůbec projít.

„Ukázalo se, že většinu si rada umí v europarlamentu zajistit, ale jen do určité míry. Nepamatuji si totiž, že by byl někdo zvolen těsnější většinou,“uvedl hned po volbě Zahradil. Dle Zdechovského bude záležet na tom, zda právě von der Leyenová přesvědčí poslance EP, že má pro Evropu jasnou vizi. Zabojovat prý bude muset i o hlasy své vlastní frakce EPP.

Uhlíková stopa i účtenky

Jak budou roky se Sassolim vypadat, může naznačit jeho předchozí aktivita v EP, v němž zastával dvakrát post místopředsedy. Byl také zastáncem návrhu, aby si poslanci, pokud utrácejí peníze z různých příspěvků od EU, museli povinně uchovávat všechny účtenky pro pozdější kontrolu. Důrazně se také do parlamentu opřel kvůli uhlíkové stopě, kterou svým provozem zanechává. „Parlament prosazuje ambiciózní ekologické standardy pro firmy a rodiny, sám by proto měl jít dobrým příkladem,“řekl svým kolegům v roce 2017 v narážce na údajné náklaďáky převážející kufry europoslanců mezi Bruselem a Štrasburkem. mb