U nehod zastavuje jen málo projíždějících

Praha U rakouské silnice I. třídy panuje dobrá viditelnost. Za její krajnicí, v místě, kde lze bez problému zastavit, je na boku převrácené auto, mírně se z něj kouří. Nedaleko leží člověk, na první pohled zraněný a v bezvědomí. Ačkoliv je čas dopravní špičky, trvá šest minut, než poblíž zastaví první řidič. Zraněného naštěstí představuje maskovaný figurant, jenž je součástí testu rakouského autoklubu a policie. Experiment ovšem poukazuje na znepokojivou skutečnost – pokud by šlo skutečně o život, pomoc nemusí přijít včas.

Z celkem 246 vozidel, která projela kolem nastražené havárie, jich zastavilo necelých patnáct procent. Při nedávném podobném testu německé policie nezastavilo dokonce až devadesát procent šoférů. V Česku podobný pokus prozatím neproběhl, podle brněnského Centra dopravního výzkumu (CDV) ovšem uvedená čísla odrážejí realitu i na zdejších silnicích. „Vycházíme z mnoha rešerší a poznatků,“řekl LN Pavel Řezáč z CDV.

Hrozí pokuty

Povinností každého šoféra přitom je první pomoc poskytnout, vyžádá-li si to situace. V řadě případů tím mohou zachránit lidský život, případně zmírnit následky zranění. Než po několika minutách dorazí záchranáři, totiž může být již pozdě. Tomu, kdo se k havárii neprodleně nevrátí či od ní ujede, naopak hrozí mnohatisícová pokuta a udělení až sedmi trestných bodů.

Pakliže řidič daný přestupek spáchá dvakrát či vícekrát za rok, mohou mu úřady uložit zákaz řízení až na půl roku. V krajních případech, kdy je dotyčný v ohrožení zdraví, se dokonce může jednat i o trestný čin, s nímž je spojený až pětiletý pobyt za mřížemi.

Šok i nezralost

Příčin, proč je nespočet motoristů v kritických chvílích lhostejných vůči ostatním, je několik. Podle dopravní psycholožky Jitky Šebové Šafaříkové je lze rozdělit do dvou skupin – na situační faktory, jako je například šok či nevhodnost místa pro zastavení, a na osobnostní důvody, mezi něž se řadí třeba špatné zkušenosti dotyčného, jeho naprostá nevědomost, nezralost spoluúčastnit se výjimečné situace nebo negativní charakterový profil.

„Tyto projevy nás často mohou provázet kdekoli a kdykoli. Netečným lidem, kteří mají rádi jen své blaho ve všech svých životních rolích, je pojem někomu pomoci bohužel hodně cizí,“přiblížila LN Šafaříková.

Zmíněná negativa jsou podle jejích slov dána dědičnými dispozicemi, rodinnými vztahy, komunikací a životními cíli. „U těchto lidí také funguje jako omluva zdůvodnění vlastních práv a lidských hodnot, sociální anonymita a dojem, že to někdo udělá za ně,“dodala psycholožka.

Podle dopravního experta Romana Budského z expertní Platformy Vize 0 je potřeba „zkultivovat tuzemské silnice“, tedy zlepšit vzájemné chování účastníků provozu. „Měla by se na ně vrátit velkorysost, nadhled, snaha vyjít druhému vstříc, když se dostane do problémů,“nastínil LN.

Bývalo lépe

Sám prý pamatuje léta, kdy bylo na dálnici běžně možné vídat motoristy, jak si navzájem pomáhají – ať už třeba při výměně kola, či nedostatku pohonných hmot. „Tyto doby už jsou ale bohužel pryč,“dodal.

„Lidé si musí uvědomit, že nežijí ve své bublině, a měli by reagovat na to, co vidí kolem sebe,“sdělil LN šéf Besipu Tomáš Neřold. Pokusy na řidičích, které proběhly v sousedních zemích, podle něj v Česku momentálně nejsou plánovány, do budoucna je ale nevylučuje.

„Pokud by na něco takového došlo, bylo by třeba zohlednit, aby test proběhl zejména bezpečně a vůči řidičům férově a nebyla to tak past,“uvedl Neřold.