Archeologové nachystali digiprůvodce na výlety
Pro letní výpravy na hradiště v Kouřimi a Tismicích se hodí dvě nové aplikace od vědců z Archeologického ústavu Akademie věd.
PRAHA V raném středověku, někdy v 8. až 12. století, stály na Kouřimsku blízko sebe tři opevněné areály. „Ty představovaly centrum moci, vojenství, obchodu a řemesel v době, kdy se rodil stát Čechů. Nejvýznamnější z těchto hradišť v poloze Stará Kouřim bylo ve své době dokonce největší pevností v Čechách,“láká k letnímu výletu nová aplikace.
Připravili ji vědci z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR, kteří se touto významnou lokalitou zabývají přes sedmdesát let. Nyní stačí „appku“zdarma do mobilů stáhnout, nainstalovat a v terénu se díky GPS údajům i mapě stane průvodcem po dávných staletích.
Nabízí seznam zastávek – od Lechova kamene přes jezírko u Libuše až po hradiště u sv. Vojtěcha –, přičemž ke každé jsou uvedeny zajímavosti, fotografie nálezů (včetně relikviářového křížku z 10. století), či dokonce otočné 3D modely: kupříkladu tzv. kouřimského idolu čili pískovcového sloupku s vyobrazením čtyř tváří.
Dle archeologa Jana Hasila, který se na přípravě aplikací spolu s Naďou Profantovou podílel, je Kouřim už „ikonickou“lokalitou, kdežto druhá, Tismice na Českobrodsku (již pokrývá druhá aplikace), představuje veřejnosti méně známé naleziště, kde však mají vědci nové zajímavé výsledky. Hradiště v Tismicích zabírá úctyhodnou plochu 27 hektarů, kde v době rozkvětu během 8. až 9. století sídlila slovanská elita. Dokladem jsou šperky či mince.
Vzdělávání při procházce „Vycházka po tismickém hradišti vyžaduje dobré obutí a suché počasí, zabere zhruba 1,5 hodiny. Není vhodná pro rodiny s kočárkem a osoby s pohybovým postižením,“varuje aplikace, jež se po stažení 23 megabytů stane digiprůvodcem. Na vycházku po Kouřimi mohou i lidé s kočárky.
Obě aplikace vyvinuli archeologové spolu s firmou Virtual History, jež má za sebou již podobné výstupy (neolitické sídliště v Bylanech, 3D modely hrobů z doby bronzové v Zálezlicích či průvodce městem Slaný). Projekt podporuje Akademie věd v rámci své Strategie AV21 s mottem „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“.
„Kdybych to měl srovnat, tak jeden infopanel naučné stezky v terénu vyjde zhruba na dvacet tisíc korun, kdežto jedna aplikace se dá pořídit ani ne za cenu dvou panelů,“řekl LN Jan Hasil, jenž v „mobilních průvodcích“vidí potenciál. Přímo v terénu budou výhledově umístěny cedulky s QR kódy, aby i náhodní návštěvníci věděli, kde si appky stáhnout.
Vědci se nechtějí u dvou průvodců zastavit. „Jednáme například s Národním památkovým ústavem Praha, zda nepřevést do aplikací i části z knižního Průvodce pražskou archeologií (2017),“říká Hasil. Kniha editorů Ivany Boháčové a Jaroslava Podlisky, kterou LN představily, se následně stala oborovým bestsellerem. „Díky aplikacím tohoto typu zpřístupňujeme archeologické památky široké veřejnosti napříč generacemi a zároveň je díky rozšíření povědomí o nich do značné míry i chráníme,“dodává Jan Mařík, ředitel ústavu, který letos slaví již sto let své existence.