Budoucí šéfka EU budí rozpaky
Němci sice budou mít s Ursulou von der Leyenovou po více než 60 letech znovu zastoupení v čele nejdůležitější evropské instituce. Přesto přichází největší odpor proti jejímu jmenování paradoxně právě z její vlasti.
BERLÍN/PRAHA Nominace Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise vyvolala značný otřes v už beztak labilní německé vládní koalici. A to přesto, že současná ministryně obrany bude v případě, že ji potvrdí Evropský parlament, po Walteru Hallsteinovi teprve druhým německým občanem na samém vrcholu unijní politické hierarchie.
Největší problém s ní mají sociální demokraté (SPD), kteří jí chtějí vystavit stopku a v Evropském parlamentu pro ni nezvednout ruku. I to byl mimochodem jeden z důvodů, proč se německá kancléřka Angela Merkelová při rozhodujícím hlasování v kruhu svých unijních kolegů, jako vůbec jediná, zdržela hlasování. Věděla totiž, že SPD by ministryni nepodpořila, protože dál trvala na tom, že Komisi má vést některý z hlavních kandidátů, kteří usilovali o hlasy v posledních eurovolbách.
Proti budoucí šéfce Evropské komise pálili včera především bývalí předsedové sociálních demokratů. „Pokud Merkelová navrhne von der Leyenovou bez rozhodnutí kabinetu, je to jasné porušení pravidel vlády a důvod ji opustit,“prohlásil někdejší šéf SPD Sigmar Gabriel. Celý proces doprovázející hledání nového lídra EU navíc označil za „bezpříkladný politický podvod“.
Slabá ministryně do čela Komise?
Gabrielův nástupce v čele strany, někdejší předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, na Twitteru napsal: „Von der Leyenová je naše nejslabší ministryně,“což dával do souvislosti s problémy při vedení ministerstva.
Následně Schulz dodal, že její nominace prý představuje vítězství pro maďarského premiéra a všechny ostatní v Evropské unii, kteří zabránili nominaci nizozemského socialisty Franse Timmermanse. Právě on patřil z titulu dosavadního prvního místopředsedy Komise k nejhlasitějším kritikům vlád v Maďarsku, Polsku nebo Rumunsku. V rozhovoru pro deník Bild pak Schulz uvedl, že způsob, jakým prý nebyla respektována vůle evropských voličů, kdy dostala příležitost nikým nelegitimovaná von der Leyenová, bude hrát akorát do karet odpůrcům Unie.
Jako příklad uvedl šéfku francouzského Národního sdružení Marine Le Penovou, která dlouhodobě kritizuje, že EU je málo demokratická. O Schulzovi, který byl hlavním kandidátem evropských sociálních demokratů před pěti lety, například spekuloval server Politico, že byl v pozadí překvapivého návrhu z kraje týdne prosadit do čela Komise Timmermanse. Následně jeho zvolení k nevoli některých vůdčích politiků křesťanskodemokratické Evropské lidové strany (EPP) podporovala i kancléřka Merkelová.
Jedním z důvodů mohlo být, že si od toho mohla slibovat stabilizaci své vlastní vlády v Berlíně a uklidnění vzpurných sociálních demokratů. Teď nastala přesně opačná situace. Je ovšem otázkou, jestli by se SPD odhodlala k odchodu z vlády právě nyní. Chybí jí totiž řádné vedení, neboť dosavadní šéfka Andrea Nahlesová se po neúspěšných eurovolbách rozhodla úplně odejít z politiky.
Na straně druhé by ale zase mohlo SPD uchlácholit, že „personální balíček“, dohodnutý na summitu, splňuje dlouhodobý požadavek sociálních demokratů, a to sice na zvýšení zastoupení žen v pěti nejdůležitějších funkcích v EU. Vedle von der Leyenové byla nominována Francouzka Christine Lagardeová jako šéfka Evropské centrální banky (ECB).