Putin si přijel pro kázání do Vatikánu

Usmiřování ve válkách i ve víře – to je téma dnešní schůzky papeže a ruského prezidenta.

VATIKÁN/MOSKVA/PRAHA Před setkáním papeže Františka a prezidenta Vladimira Putina ve Vatikánu se k papeži obrátily na sociálních sítích desítky obyvatel syrského Idlibu. Na fotkách, v ruce letáčky domácí výroby opatřené hashtagem #tellPutin, apelovali na Svatého otce: „Bombardují naše nemocnice, naše domy jsou zničené, zabíjejí naše děti.“K Františkovi se upínají v naději, že dokáže nemožné – přesvědčit Putina, aby krveprolití zastavil.

V devátém roce války v Sýrii už zájem médií o tuto oblast opadl. Přesto v Idlibu, poslední enklávě ovládané opozicí, napočítali syrští pozorovatelé za poslední tři měsíce 536 zabitých civilistů, z toho 134 dětí a 105 žen. Vesměs prý jde o oběti syrských vládních i ruských náletů.

„Podle slov Putina se už ruští vojáci několikrát ze země stáhli, ve skutečnosti tak ale nikdy neučinili,“píše moskevský list Nová Gazeta. Sýrie podle něj slouží ruské armádě jako zkušební polygon, kde se například vystřídalo na 90 procent posádek bojových letadel a otestovalo na 600 typů výzbroje a bojové techniky.

Nevládní organizace i OSN tak poslední dobou prostřednictvím různých kampaní apelují na Rusko, aby válčit v Sýrii přestalo a zasadilo se o mírové řešení. Například na budovách londýnských nemocnic se objevily velké světelné nápisy „Putine – nemocnice, ne terče!“

Blízký východ opravdu figuruje mezi plánovanými tématy dnešní schůzky spolu se situací ve Venezuele a církevním rozkolem na Ukrajině. Jestli se skutečně něco vyřeší, lze těžko předvídat. Papež s Putinem se potkali předtím už dvakrát, naposledy v červnu 2015. Tehdy jednali o urovnání konfliktu na Ukrajině, společně prohlásili, že je třeba „obnovit atmosféru dialogu“mezi Kyjevem a povstalci, nestalo se ale nic.

Papež v Rusku nikdy nebyl Přesto nelze nad schůzkami lídra pravoslavného Ruska s hlavou katolické církve jen tak mávnout rukou. Tak dobré totiž vztahy obou náboženství nebyly více než sto let. I když Vatikán pomohl během hladomoru ve 20. letech minulého století v Povolží, komunisté vzápětí náboženství zakázali. Katolíci však zůstali na indexu i v době, kdy pravoslaví začalo být tolerováno. „Chodila jsem do pravoslavného kostela a křižovala po jejich, bála jsem se,“řekla LN volyňská Češka Anna Hofmanová z Lucku na západě Ukrajiny. Katolické kostely podle ní prý úřady povolily až s uvolněním poměrů v 90. letech.

Ve vztahu pravoslavných a katolíků se ale ledy začaly lámat až za papeže Františka. V únoru 2016 se na Kubě potkal s pravoslavným patriarchou Kirillem, bylo to vůbec první setkání hlav obou církví od jejich rozkolu před bezmála tisíci lety.

Nyní však jde spíš o politické setkání, moskevský patriarcha přítomen nebude, s Kirillem jako zastáncem válečných operací si navíc příliš nesednou.

Také papež ale nesouhlasí se sankcemi proti Rusku, odmítá mluvit o mocenských ambicích Moskvy a Putin je pro něj „lídrem pravoslavného světa, jehož autoritu nelze ignorovat“. Moskva si také velmi dobře uvědomuje Františkův obrovský vliv na světové dění. „Jeho síla, to je miliarda katolíků a milion kněží,“píše v listu Argumenty a fakty bývalý mluvčí prezidenta Borise Jelcina a velvyslanec ve Vatikánu Vjačeslav Kostikov.

Podle něj to zatím ani nevypadá, že by se prolomilo jedno velké tabu – návštěva papeže v Rusku. Hlava katolické církve tu ještě nikdy nebyla. „Bylo znovu a jasně řečeno, že vidět Svatého otce římského na svém území zatím pravoslavné Rusko ještě není připraveno,“píše Kostikov.

Nevládní organizace i OSN skrze různé kampaně apelují na Rusko, aby přestalo válčit v Sýrii a zasadilo se o mírové řešení