Staněk zabrzdil a „zatáhl šlajfy“

Ministr kultury Antonín Staněk včera na schůzce garanční rady Národního divadla, kde se měly řešit stížnosti operních odborářů, „zatáhl šlajfy“a oznámil, že jmenování šéfů souborů je plně v kompetenci ředitele ND a jde o interní záležitost, která se má řešit v divadle. Čili v podstatě vedení divadla podpořil. Tím sebral kverulantům vítr z plachet, ale vůbec nic to neznamená. Žádné odvolávání sice na pořadu dne není, ale dokdy, že? Staňkovi totiž nic jiného nezbylo, žádnou munici teď nemá. Se smlouvou ředitele ND Buriana na inscenaci Libuše je všechno v naprostém pořádku a lístky do La Scaly neplatili daňoví poplatníci, ale sami mecenáši první scény, kteří milánskou scénu navštívili. A ještě je z toho pěkný trapas.

Staňkovy manévry a výroky z posledních týdnů jej ale usvědčují, že úmysl tu byl a možná i je nadále, jen halt není ten správný důvod: odboráři odmítající nového zahraničního šéfa opery jsou natolik komičtí, že by mu sotva prošli. Věc je jednoduchá, ministr zvolil ústup, protože cítí, že tak jednoduché jako s Fajtem by to v divadle nemuselo být. Má tedy zůstat ve funkci jen proto, že nyní promluvil rozumně? Odpověď zní ne. I při své první tiskovce, kterou svolal, když se mu vytýkalo, že o něm není slyšet, celkově nemluvil špatně, ale všechny ujistil, že odvolání Jiřího Fajta nepřichází v úvahu. Staněk je od počátku nekompetentní ministr, navíc zjevně podléhající jednou tomu, podruhé onomu. V politických hrátkách se nechává ochotně využívat, spíše zneužívat a v kulturní problematice se (jako většina jeho předchůdců) vůbec neorientuje.

Odborářské ataky sice teď zesílily, ale stav, kdy se tito lidé snaží rozbíjet divadlo zevnitř, je dlouhodobý. Pro vedení to znamená být permanentně v obranné pozici a to prokazatelně odebírá síly k práci, k tvorbě. Je to stav, kdy se neví, co bude nutné zítra obhajovat a zda se to obhájí. A to je zvlášť v Národním divadle alarmující a nemůže to přinést nic dobrého.