Tisk: V ústředí Renaultu je kvůli Ghosnovi policie
Před pár dny například vystoupila v talk show jihoafrického mediálního podnikatele Trevora Noaha, již přenášela kabelová televizní stanice Comedy Central – to by její předchůdci v čele MMF rozhodně neudělali. Stejně jako by se zdrželi komentářů na témata nesouvisející s činností Fondu, jako je třeba ochrana klimatu či genderové otázky.
Aféra Sarkozy
Kontroverzní komentáře padají na budoucí šéfku ECB také kvůli staré politické aféře. Lagardeová se coby francouzská ministryně financí nepřímo zapletla do skandálu kolem předvolební kampaně prezidenta Nicolase Sarkozyho. Ten podle médií přijal podporu svého přítele, politika a multimilionáře Bernarda Tapieho, v 90. letech odsouzeného za korupci ve fotbale. Tapie se od roku 1993 neúspěšně soudil s bankou Crédit Lyonnais, z většiny patřící státu. Průlom nastal poté, co Sarkozy v roce 2007 usedl do prezidentského křesla. V roce 2008 byl jeho vleklý spor s bankou vyřešen a Tapie dostal odškodnění asi 400 milionů eur (tehdy zhruba 11 miliard korun).
„Nikdy jsem od prezidenta nedostala žádnou instrukci,“prohlašovala tehdy podle médií opakovaně Lagardeová. Média však dávají případ Tapie do souvislosti s její pozdější nominací do čela MMF. Navíc, soud následně shledal Lagardeovou vinnou.
Podle rozsudku, který byl vynesen 19. prosince 2016, se dopustila lehkomyslného zacházení s penězi daňových poplatníků. Proti právním zvyklostem totiž předala kauzu Tapie–banka rozhodčímu soudu. Za to jí sice v daných souvislostech hrozila pokuta a odnětí svobody až na jeden rok, přesto nakonec vyvázla bez trestu.
List NZZ píše, že ve stejnou dobu, kdy ve Francii soudce pronášel svůj verdikt, výkonná rada MMF rozhodovala o dalším funkčním období své obviněné šéfky. A vlastně nemohla udělat nic jiného než jí vyslovit důvěru. V roce 2015 Tapie peníze, které získal na odškodnění, vrátil státu.
V Draghiho stopách
Klíčové je jedno – kudy půjde měnová politika ECB. A v tom mají všichni jasno: Lagardeová bude pokračovat ve stopách politiky dosavadního šéfa ECB Maria Draghiho. I směr je jasný: uvolněná měnová politika čili nízké úrokové sazby bez ohledu na inflaci s cílem stimulovat hospodářský růst v EU.
„Proto také v čele ECB bude stát Francouzka, němečtí bankéři by byli ochotni jít se sazbami nahoru,“soudí hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. PAŘÍŽ Centrálu francouzské automobilky Renault v Boulogne-Billancourt u Paříže prohledávala od včerejšího rána policie. Zásah podle webu týdeníku L'Express má souvislost s aférou bývalého šéfa firmy Carlose Ghosna; policie žádné podrobnosti nesdělila. Podle týdeníku je předmětem zásahu financování večírku na zámku Versailles, který Ghosn zorganizoval v roce 2016. Ghosn je architektem dlouholeté francouzsko-japonské automobilové aliance Renault-Nissan, do které se v roce 2016 zapojila také automobilka Mitsubishi. Po zatčení loni v listopadu byl postupně odvolán z čela správních rad všech tří členských podniků aliance.