Když se řekne Gaia

Budete slavit sté narozeniny Jamese Lovelocka?

Vědy o Zemi zažívají boom. Jejich poznatky vytvářejí obraz planety a jejího ohrožení. Jiná věc je, že podléhají různým výkladům. Že hlavním hrdinou akčních filmů už nebývá drsný bílý muž bojující s padouchy, ale mladá bioložka bojující s drsnými bílými muži o záchranu Země. Ale nic z toho by nemělo zpochybnit osobnost, jako je britský vědec James Lovelock. Dnes se dožívá 100 let, což by mezi bojovníky za záchranu planety měl být důvod k široké oslavě. Ale bude ta oslava skutečně taková? Toť otázka.

Sir James Lovelock bývá uváděn jako futurolog a environmentalista. Jako autorita v oboru změn klimatu. Ještě víc jako autor i popularizátor teorie Gaia. Původem je to vědec ze staré školy. V jeho životopise nenajdeme tituly z „měkkých oborů“jako sociální antropologie či genderová studia, ale doktoráty z chemie, medicíny a biofyziky. Tak dospěl k přesvědčení, že živé organismy pomocí seberegulačních mechanismů ovlivňují samotnou planetu Zemi a její vývoj. Dospěl k tomu v 60. letech, kdy pracoval pro NASA na přípravě průzkumu Marsu. Zemi samoreguluje globální tektonika, fakt, že organicky vznikající uhlíkaté horniny (vápenec) se dostávají do hlubin zemské kůry a pak činností sopek zase na povrch. Země – na rozdíl od Marsu – tedy má uhlíkový cyklus, jehož seberegulační běh může být nebezpečně narušen.

Řeknete si, že to vše ladí s dnešními progresisty. A že i když je hypotéza Gaia nazvána podle řecké bohyně, i když vzbuzuje polemiky, zda to není spíše mystika, něco podobného lze říci i o kultu kolem Grety Thunbergové. Tak v čem může být problém? Lovelock říká, že změny klimatu lze zastavit expanzí jaderné energetiky. Zde je v rozporu s progresisty, kteří spatřují ve štěpení jádra stejného ďábla jako v uhlíku. Až natolik, že v Německu raději zprovozňují nové uhelné (emisní) elektrárny, než aby couvli od odpojení jaderných (bezemisních). Už proto bude zajímavé sledovat, jak se oslavují 100. narozeniny Jamese Lovelocka.