Velrybí maso už netáhne
„Doufáme, že komerční lov velryb se rozběhne tak rychle, jak jen to bude možné, přispěje k místní prosperitě a předá bohatou japonskou kulturu velryb další generaci,“řekl zástupce mluvčího japonské vlády Jasutoši Nišimura novinářům v Tokiu.
Japonci podle dostupných historických podkladů loví velrybí maso už nejméně od 16. století, právě druhá světová válka ale v jeho konzumaci znamenala zvrat – dostupné maso kytovců totiž v „hubených“letech po válce dodávalo japonské populaci tolik potřebné proteiny. Roční spotřeba velrybího masa vrcholila v roce 1962, kdy dosáhla 223 tisíců tun masa, v 70. a 80. letech bylo smažené velrybí maso běžným chodem v japonských školách. Rychle ho však nahradilo jiné. V roce 1986, před zákazem komerčního lovu kytovců, dodávky klesly na 6 tisíc tun.
V posledních letech Japonci lov drasticky omezili, a to jak kvůli mezinárodním protestům, tak poklesu domácí poptávky po velrybím mase. Dnes velrybáři podle agentury pro rybolov dodávají na japonský trh asi 4 až 5 tisíc tun velrybího masa ročně. Pro představu to činí 30 až 40 gramů na osobu.
… či rezignace?
Ale to, co odsoudily mnohé ochranářské organizace, jež se obávají nízkých stavů velryb v japonských pobřežních vodách a zvažují sabotáž lovu, vidí někteří jinak – třeba jako pokus japonské vlády zachovat si tvář a nechat už tak ztrátový velrybářský program postupně podlehnout měnící se době a chuti. Za poslední rok přišel o 1,6 miliardy jenů (asi 335 milionů korun) a navzdory vládní podpoře lov velryb v téměř 130milionovém Japonsku zaměstnával v roce 2017 jen asi 300 lidí. Ve stejný rok navíc podle vládních dat činilo velrybí maso méně než 0,1 procenta celkové konzumace masa v zemi.
„Jsou dny, kdy k nám přichází více zvědavých turistů než Japonců,“svěřila se televizi al-Džazíra servírka Akane v podniku Kudžiraja, jedné z posledních tradičních tokijských restaurací specializujících se na velrybí maso. „Museli jsme proto omezit otevírací dobu,“dodala. Podle činitele japonské agentury pro rybolov Hidekiho Moronukiho záleží osud komerčního lovu velryb v Japonsku na tom, jestli konzumenti maso přijmou ve chvíli, kdy už nebude jeho prodej tolik dotován jako dřív a maso zřejmě podraží.
Předloňský průzkum Japonské velrybářské asociace (JWA) ukázal, že velrybí maso ochutnalo za život 64 procent dotázaných Japonců, ale většina z nich ho v posledních pěti letech nejedla.
„Je to začátek konce japonského velrybářství,“myslí si Patrick Ramage, šéf oddělení ochrany mořské fauny Mezinárodního fondu pro ochranu zvířat (IFAW). Podle něj z obnovení komerčního lovu nakonec budou profitovat všichni – velryby, Japonsko i ochranáři.
Island letos lovit nebude
Lov velryb totiž upadá i na Islandu a v Norsku, kde velrybáři v posledních letech loví stále méně kytovců kvůli kritice, že komerční lov poškozuje image země v očích turistů.
V sezoně 2017–2018 Island ulovil jen 17 velryb, Norsko 432. Přitom kvóta na Islandu činila 378 a v Norsku 1278 velryb. Vyplývá JAPONSKO to z dat IWC. Island navíc letos od lovu po 17 letech zcela upustil. Jedním z důvodů je právě i upadající zájem o velrybí maso na japonském trhu, kam ho Islanďané vyváží. I Japonci tak zřejmě začínají chápat ekoturistiku jako lepší možnost pro velryby než jejich lov kvůli jídlu. „Lidé žijící na pobřeží se budou mít lépe, když se velryby budou pozorovat, ne lovit,“uzavírá Ramage.