Politický systém se hroutí. Určujícím
Přímá volba prezidenta podle předsedy Ústavního soudu nepřinesla pozitivní posun. Pravomoci prezidenta se sice nezměnily, ale
nového stále ještě v ústavním rámci?
Na to by odpověděl Ústavní soud, pokud by se to před něj dostalo.
LN Nemáte pocit, že se pomalu posouváme k systému prezidentské formy vlády?
To, jak se v teorii před více než sto lety rýsovaly jednotlivé metody demokratického vládnutí, doznalo řadu výrazných posunů a změn. I když naše ústava jednoznačně umožňuje interpretaci, ze které vyplývá, že u nás je převažující formou parlamentní forma vlády, ještě to neznamená, že nemáme ani prvky jiných forem vlády. že předseda vlády je absolutním pánem vlády. On rozhoduje o jejím složení.
Funkce prezidenta republiky není funkcí ústavní instituce, která by v této situaci spolupracovala, ale tou, která vykonává vůli premiéra. Současně se ovšem prezidentovi republiky posílilo jeho postavení, a to v pravomocích bez kontrasignace, kde má absolutní kompetenci.
LN Myslíte si, že je dnes premiér Andrej Babiš absolutním pánem vlády?
Nechtějte ode mě hodnocení současné politické situace. elementární politické a právní kultury ústavních institucí.
LN Takže by nepomohly ani žádné další ústavní pojistky?
Netvrdím, že naše ústava je dokonalá. Netvrdím, že by možná nebylo načase začít se zamýšlet nad tím, zda ji nepodrobit jisté analýze a případným změnám. Nemyslím si však, že nyní je situace v našem zákonodárném sboru a v celém politickém spektru příznivě nakloněna racionální diskusi, která by vyústila v kvalitní ústavodárné změny.
LN Považujete za kvalitní ústavodárnou změnu zavedení přímé volby prezidenta?
Myslím si, že to vychýlilo náš ústavní model do polohy, která nepřinesla pozitivní posun, ale spíš negativní. A to nejen proto, že neodpovědnost prezidenta, která byla i před touto změnou, se tím výrazným způsobem podtrhla. Předtím neodpovědnost totiž spočívala v jeho svázání s vládou, a tedy i parlamentem, který jej volil. Druhým negativním důsledkem je skutečnost, že mohou v konkrétním případě statistici spočítat, že počet hlasů jemu odevzdaných výrazně převyšuje volební účast při volbách do parlamentu – a tím je jakoby zvýšena legitimita jeho ústavního postavení.
Dalším problémem je to, že podle mého názoru dobrá tradice volby parlamentem vycházela z toho, že parlament je volen, přinejmenším dolní komora, proporcionálním volebním systémem, a je tedy velmi pestrobarevný. Tato skutečnost si vynucovala, aby volba prezidenta parlamentem byla volba osoby, která bude přijatelná pro širší politické spektrum a bude jistým kompromisem.
Ústava prezidentovi nestanovuje lhůty, ve kterých má plnit ústavní pravomoce. Podle Pavla Rychetského, který stojí již šestnáct let v čele Ústavního soudu, není nutné základní zákon nějak měnit. „Sebepodrobnější ústava nemůže nahradit podmínku politické a právní kultury ústavních institucí,“říká v rozhovoru pro Lidové noviny.
LN A nevedla tedy k takovému rozdělení společnosti...
Současný systém, v němž se ve druhém kole setkávají naprosto odlišné politické osobnosti, skutečně vede k jistému rozdělení národa, které se skončením volby samo neuhasne. Dle zákona o volbě prezidenta jsou také limitovány prostředky, které lze vynaložit na kampaň. V prvním kole je horní hranice 40 milionů korun, ve druhém dalších deset. Tento fakt sám od sebe vyřazuje celou řadu potenciálně velmi způsobilých kandidátů, protože příliš mnoho jedinců nemá volných 50 milionů anebo jsou závislí na donátorech. Tato závislost však okamžikem volby nezanikne.
LN Má tedy prezident, který byl zvolen přímou volbou, skutečně cítit silnější mandát než ten, kterého volil parlament?
Pravomoci prezidenta se nezměnily. O skutečnosti, že se výrazným způsobem zvýšila legitimita, bohužel není pochyb. Je potřeba s tím nakládat velmi opatrně a pokorně.
LN Generální sekretář Ústavního soudu Vlastimil Göttinger do médií uvedl, že váš soud je kvůli jednomu chybějícímu ústavnímu soudci těžce přetížen. Absence nástupce za ústavního soudce Jana Musila, který ze zdravotních důvodů ke konci ledna ve funkci skončil, je podle Göttingera čím dál tím citelnější. Jak moc je situace vážná?
Jistá míra zahlcenosti Ústavního soudu se projevuje tak, že již celou řadu let každoročně napadá víc než čtyři tisíce individuálních ústavních stížností. Když to porovnáme s počtem soudců jiných vrcholných justičních institucí, je trvalým stavem ÚS jistá míra jeho zahlcenosti. V takovém případě i absence jednoho soudce s sebou nese některé negativní důsledky, zejména pokud to trvá delší dobu.
LN Jak to ovlivňuje zbylých čtrnáct ústavních soudců?
Všem zbývajícím soudcům se tak zvyšuje nápad. Znamená to také to, že jeden senát není plně obsazen a soudce z jiného senátu či funkcionáři musí střídavě suplovat v senátu. Problém je i v tom, že ve věcech posuzování ústavnosti zákona je vyžadováno, aby pro vyhovující nález hlasovalo devět z patnácti soudců. Hlasovací poměry v plénu se ale mění, pokud je to devět soudců ze čtrnácti. Má to tak dopad i na chod pléna Ústavního soudu.
LN Radí se s vámi pan prezident o tom, koho byste rád viděl jako nového ústavního soudce?
Když byl Miloš Zeman poprvé zvolen prezidentem a Ústavní soud byl už řadu měsíců zcela neobsazený, zval si pan prezident pravidelně na konzultace pro obsazování soudců Ústavního soudu mou osobu, předsedu Nejvyššího soudu, předsedu Nejvyššího správního soudu a nejvyššího státního zástupce. V tomto pětičlenném kolektivu jsme konzultovali různé návrhy na kandidáty. Tato praxe nevydržela až do plného obsazení Ústavního soudu a od té doby se už nikdy neopakovala.
LN Pod drobnohledem bylo sledováno hlasování o osobě profesora Aleše Gerlocha, kterého Zeman na jaře na tento post nominoval. V Senátu však nakonec profesor Gerloch našel podporu jen u 19 zákonodárců. Nyní se objevila zpráva, že jej prezident opětovně na post ústavního soudce navrhne. Fandíte mu?
Od doby, kdy s námi pan prezident přestal konzultovat nominace do Ústavního soudu, nepovažuji za vhodné jakkoliv se k nominacím vyjadřovat.