Trump může začít stavět zeď
Před pomalu se rozbíhající americkou prezidentskou kampaní získal Donald Trump body u tématu migrace, které dosud patřilo k jeho největším prioritám.
WASHINGTON/PRAHA Americký prezident měl během víkendu hned dva důvody k radosti.
Jednak Nejvyšší soud Spojených států díky konzervativní většině svých členů rozhodl, že vláda může využít 2,5 miliardy dolarů (v přepočtu 57,4 miliardy korun) z rozpočtu amerického ministerstva obrany na výstavbu zdi na hranicích s Mexikem.
Zároveň se Bílému domu podařilo uzavřít klíčovou migrační dohodu s Guatemalou. Na jejím základě se stává tato středoamerická země z pohledu amerických úřadů tak zvanou bezpečnou třetí zemí. Ze Spojených států tak mohou být nově vraceni do Guatemaly všichni žadatelé o azyl, kteří se předtím zdržovali na jejím území, ale o azyl tam nepožádali.
Pro prezidenta Trumpa, který se na podzim příštího roku bude ucházet o znovuzvolení, představuje rozhodnutí Nejvyššího soudu o hraniční zdi důležitý dílčí úspěch u tématu, na němž před třemi lety postavil svou volební kampaň. Sám Trump označil rozhodnutí na Twitteru za „obrovské vítězství“, jež prý pomůže ke zvýšení bezpečnosti na jižní hranici USA a k zajištění vlády práva.
Nejvyšší soudci tak zrušili předchozí opačný verdikt nižší instance. Federální soudce v Kalifornii před několika měsíci rozhodl, že vláda nemůže na výstavbu zdi použít peníze, které nebyly schváleny Kongresem.
Opoziční demokraté, již v něm mají od voleb z loňského podzimu většinu, dosud kategoricky odmítali souhlasit s vyčleněním peněz na projekt hraniční zdi. Prezident Trump se začátkem letošního roku obrátil na Kongres s požadavkem, aby mu dal k dispozici 5,7 miliardy dolarů.
Když mu ovšem Sněmovna reprezentantů nevyšla vstříc a vyčlenila jen 1,4 miliardy na vybudování „nových fyzických bariér“, prezident kvůli tomu vyvolal rozpočtovou krizi. Více než měsíc tak například zůstaly uzavřeny federální úřady. Prezident následně s poukazem na údajně hrozící příliv běženců přes jižní hranici do USA vyhlásil „stav národní nouze“. To mu umožnilo sáhnout po penězích, jež už byly schváleny pro ministerstvo obrany (Pentagon), a použít je na výstavbu zdi na hranicích amerických států Arizona, Kalifornie a Nové Mexiko.
Proti tomu postupně podali k soudu stížnost ekologická organizace Sierra Club, lidskoprávní sdružení Koalice společenství od jižní hranice (Southern Border Communities Coalition) a demokratičtí poslanci amerického Kongresu. Později se k nim připojilo i dvacet členských států USA a několik příhraničních obcí.
Nejvyšší soudci zatím rozhodli pouze o žalobě nevládních organizací, ostatní řízení ještě běží. Pro Trumpovu vládu ale jejich verdikt nicméně znamená, že může vydat příkaz, aby začaly stavební práce. V nedávné minulosti už udělila i první stavební zakázky.
Financování zdi zůstává stále otevřené
Odhaduje se, že 2,5 miliardy dolarů z prostředků Pentagonu představuje pouze desetinu celkové sumy, která bude na vybudování zdi na hranicích s Mexikem stát. Zbývající částky chce podle všeho Trump získat z fondu na výstavbu vojenské infrastruktury nebo z prostředků ministerstva financí získaných prodejem zabaveného majetku.
Celková délka hranice mezi Spojenými státy a Mexikem činí 3145 kilometrů. Již nyní stojí na délce zhruba jednoho tisíce kilometrů hraniční plot, který nechala postavit vláda tehdejšího prezidenta Billa Clintona, aby zabránila pašování drog a ilegálnímu překračování hranice.
Uzavřená repatriační smlouva s Guatemalou bude mít především vliv na běžence ze Salvadoru a Hondurasu. Otázkou ovšem je, jestli bude vláda středoamerického státu schopna dohodu naplňovat v praxi. To mimo jiné předpokládá, že dokáže bránit běžencům, aby pokračovali dál na sever do Mexika a později do USA.