Pohoda vědy z rychlíku
Rozzlobil jsem čtenáře sloupkem, ve kterém jsem tvrdil, že náš stát podporuje konzumaci alkoholu. S pánem jsme si vyměnili e-maily a já se dozvěděl následující: „O prospěšnosti personálně limitované konzumace třeba právě vína, ale i piva nebo pálenky např. pro prevenci před chorobami krevního oběhu celkově, zažívání apod., vyšlo mnoho výsledků bádání vědců celosvětově. Naopak o zhoubné, i třeba minimální konzumaci jakéhokoli alkoholu jsem opravdu nikde nečetl ani neslyšel, snad pouze od pana primáře Nešpora.“
Náš čtenář, evidentně inteligentní a orientovaný člověk, hlásá názor, který je v rozporu s poznatky lékařské vědy.
Citujme například ze stanoviska Společnosti pro návykové nemoci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně z roku 2014, jež se odvolává na rozsáhlé metastudie i Světovou zdravotnickou organizaci: „S výjimkou ojedinělého průkazu, např. na omezeném počtu francouzských mužů (nad 50 let) po infarktu, nebylo žádnou relevantní kontrolovanou a nezávislou klinickou studií prokázáno, že pravidelné pití alkoholu působí léčivě či preventivně proti konkrétnímu onemocnění. Naopak i velmi mírná pravidelná konzumace alkoholu (včetně piva a vína) několikanásobně zvyšuje riziko onkologických onemocnění (karcinom prsu, slinivky, zažívacího traktu), jaterních onemocnění (jaterní steatóza, steatohepatitida, cirhóza), akutního i chronického zánětu a následného poškození slinivky.“
Pro koho je lékařská společnost málo autoritativní, posloužíme tiskovou konferencí uspořádanou ministerstvem zdravotnictví
v roce 2017 pod heslem Alkohol není lék!: „V současnosti zcela jednoznačně víme, že doporučovat preventivní užívání alkoholu není odborně ani eticky správné. Alkohol způsobuje více úmrtí, než kolika může předejít. Doporučení mírného pití alkoholu s poukazem na jeho preventivní účinek pro některou diagnózu (např. diskutovaná prevence infarktu myokardu) znamená současné ignorování faktu, že tím dojde k významnému zvýšení rizika pro jinou diagnózu (např. cirhóza jater, cévní mozková příhoda nebo rakovina),“řekl přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze Michal Miovský.
Problém není v tom, že by byly pochybnosti o škodlivosti alkoholu nebo že by nebyl dostatek informací. Problém vězí v nás, jelikož některé věci nechceme slyšet. My všichni, myslím populaci téhle republiky, nechceme slyšet, že každý doušek alkoholu nám škodí. I proto my v médiích tak rádi přetiskujeme články referující ze třetí ruky o nějaké studii zahraničních „vědců a univerzit“, které „dokazují“léčivost alkoholu. Nikdo se nenamáhá pátrat, kdo si „studii“objednal a do jaké míry je citovaná instituce, vydávající se za vědeckou, renomovaná. Stačí, že nás chlácholí v přesvědčení, že pití může mít dobrý dopad na naše zdraví. Takové texty mívají skvělou čtenost a weby je s nadšením šíří.
Alkohol není nikdy bezpečný. Vědomí téhle skutečnosti samozřejmě neznamená, že každý informovaný přestane pít, nebo že se má dokonce zavádět prohibice. Jenom si člověk pokaždé uvědomí, že pití není zdravé. A to je dost nepohodlné.
Problém není v tom, že by byly pochybnosti o škodlivosti alkoholu nebo že by nebyl dostatek informací. Problém vězí v nás. My všichni, myslím tím českou populaci, nechceme slyšet, že každý doušek alkoholu nám škodí.