Hongkong se obává ztrát
HONGKONG/PRAHA Třetí den v řadě pokračovaly v neděli masové protivládní protesty v Hongkongu. Tentokrát proti policejní brutalitě při předchozích protestech. Ty započaly asi před dvěma měsíci, kdy lidé původně vyšli do ulic proti zákonu o vydávání trestně stíhaných osob do Číny. Podle hongkongského ministra financí Paula Chan Mo-po si ale protesty začínají vybírat svou daň na tamní ekonomice.
Autonomní oblast přitom slouží i jako finanční centrum. „Snad každý musí rozumět tomu, že čím déle budou protesty trvat, tím jasněji bude vidět jejich dopad na podnikání středních a malých firem a rovněž to bude mít vliv na živobytí některých skupin občanů Hongkongu. Spoustě obchodníků, zejména provozovatelů stravovacích služeb, obrat za tuto dobu prudce poklesl,“napsal Paul Chan v neděli na svém blogu.
Poroste nezaměstnanost „Turistům a zahraničním obchodníkům se současný Hongkong jeví nestabilní, což samozřejmě ovlivňuje jejich zájem sem jet a trávit zde svůj volný čas či tady investovat,“doplnil. Pokud podle něj budou protesty pokračovat, je „v ohrožení živobytí a zaměstnanost každého obyvatele“. Míra nezaměstnanosti, která v současnosti dosahuje dvacetiletého minima ve výši asi 2,8 procenta, tak podle jeho slov pravděpodobně vzroste.
Protesty rovněž postihly Hongkong v poměrně citlivé době, kdy na oblast tvrdě dopadají opatření plynoucí jednak z obchodní války mezi Pekingem a Washingtonem a jednak se musí potýkat s hospodářským zpomalením celé pevninské Číny, která teď rostla nejpomaleji za téměř tři desítky let.
Tempo růstu hongkongské ekonomiky přitom zpomalilo od konce roku z 1,2 procenta na 0,6 procenta v prvním čtvrtletí. Předběžné výsledky výkonnosti tamní ekonomiky by přitom měly být známy až 31. července. Tamní samospráva tak zvažuje opatření ke stabilizaci ekonomiky.
Chanova slova přitom přišla v době, kdy policejní složky během víkendu nasadily proti protestujícím gumové projektily, slzný plyn a zraněno bylo například v sobotu ve čtvrti Yuen Long 24 lidí. Tohoto protestu se podle odhadů zúčastnilo asi 200 tisíc lidí. Důvodem bylo přitom násilí z předchozího týdne, kdy byli ve stejné čtvrti demonstranti napadeni muži v bílých tričkách.
Mezi útočníky přitom údajně byli členové hongkongských zločineckých gangů, takzvaných triád.
Desítky maskovaných mužů vyzbrojených kovovými a dřevěnými holemi mlátily protestující, kteří utíkali z centra města. Kromě toho napadli například i kolemjdoucí či novináře. Celkem bylo minulý víkend hospitalizováno asi 45 zraněných, z toho jeden v kritickém stavu.
Požadavky se rozrůstají Protesty probíhají posledních osm týdnů. Hongkong prožívá největší politickou krizi za uplynulá desetiletí. Původně začali lidé bojovat proti zákonu o vydávání osob podezřelých z trestných činů do Číny.
Kontroverzní návrh zákona nakonec hongkongští politici odpískali. Demonstrace se nicméně mezitím rozrostly a lidé volají po větší demokracii a odstoupení správkyně Carrie Lamové. Dalším požadavkem je, aby došlo také k důkladnému vyšetřování toho, zda policie při potlačování protestů nepoužila nadměrnou sílu.
Někdejší britská kolonie Hongkong má od roku 1997 status zvláštní správní oblasti v rámci Číny podle zásady „jedna země, dva systémy“. Po roce 2014, kdy ve městě propukly prodemokratické demonstrace požadující svobodné volby, správce Hongkongu – komunistické vedení v Pekingu – oblasti utáhlo opratě, ačkoli slíbilo zachovat jeho svobody a vysokou míru autonomie.