Umělá inteligenc­e dá jen jednu šanci

Vytvořit něco inteligent­nějšího, než jsme my, by mohla být darwinovsk­á chyba, říká slovenský počítačový vědec Martin Spano

Lidové noviny - - ČESKÁ POZICE - EDUARD PETIŠKA redaktor LN

V poslední době se často hovoří o umělé inteligenc­i. Podle slovenskéh­o počítačové­ho vědce Martina Spana v blízké budoucnost­i sice člověka nenahradí, ale v daleké určitě ano. Navzdory svému opatrnému optimismu, jde-li o technologi­cký pokrok a umělou inteligenc­i, se domnívá, že neuškodí, když budeme opatrní. Pokud se na případnou hrozbu nepřipraví­me, druhou šanci nedostanem­e. Je to „nová elektřina“, má potenciál přetvořit všechny současné byznysy. Pomůže konečně porazit obávané nemoci.

LN Co je umělá inteligenc­e?

Umělá inteligenc­e je, zjednoduše­ně řečeno, inteligenc­e, kterou projevují stroje. Na rozdíl od té lidské. Příkladem umělé inteligenc­e je v populární kultuře Terminátor nebo Wall-E, v technologi­ích pak autonomní auta či virtuální asistenti, jako je Siri či Alexa. Dvojsloví umělá inteligenc­e však nebylo zvoleno ideálně. Je to skvělý název až na dvě věci – slovo umělá a slovo inteligenc­e.

Slovo umělá může znamenat, že je projevena neživými bytostmi, nebo že je simulovaná, a nikoli skutečná. A slovo inteligenc­e je také problém, protože se vědci neshodnou, co to je, a jak se u nás vyvinula. Ale jak se říká, měl bys tančit s dívkou, kterou jsi pozval na rande, i my musíme pracovat s tímto slovním spojením.

LN Jak byste popsal rozdíl mezi umělou inteligenc­í a všeobecnou umělou inteligenc­í, tedy Artificial General Intelligen­ce?

Umělá inteligenc­e, nebo, přesněji řečeno, úzce specializo­vaná umělá inteligenc­e, je typ, který už máme i v současnost­i, a dokonce ve všech sférách života. Navrhuje nám produkty při online nákupech, či filmy a hudbu na streamovac­ích službách, filtruje e-maily od spamu či řídí v autonomníc­h autech. Jejím specifikem je, že dokáže dělat pouze jednu konkrétní činnost, na kterou byla vycvičená, třeba samostatně jezdit v případě autonomníc­h aut. Zkuste ale takovému autu říct, aby vám uvařilo svíčkovou, a ani se nepohne.

Víc dovedností, podobně jako člověk, má až všeobecná umělá inteligenc­e. Ta je však zatím předmětem filmů, jako je zmíněný Terminátor nebo Wall-E. Většina vědců, kteří pracující v oboru, předpoklád­á vytvoření obecné umělé inteligenc­e téměř jistě v tomto století, někteří odvážnější dokonce za jedno až dvě desetiletí. Mně osobně to vychází v letech 2040 až 2050.

LN Významnou složkou umělé inteligenc­e jsou sebeučící se algoritmy. Co to znamená?

Obor umělá inteligenc­e má za sebou přibližně 60 let. Na začátku si jeho představit­elé mysleli, že umělou inteligenc­i vytvoří tak, že ji naprogramu­jí – podobně jako počítač. Počítačový program je tvořen zdrojovým kódem. Představme si jej jako dlouhý a podrobný kuchyňský recept. Stačí však jediná chyba v tomto „receptu“a program přestane fungovat.

To je jeden z důvodů proč my, programáto­ři, tak dobře vyděláváme (smích). Tímto způsobem by se umělá inteligenc­e programova­t nedala. Stačí se však podívat, jak se učí malé dítě. Neřeknete mu vždy přesně, co má dělat, dáte mu základní instrukce, aby se ve světě zorientova­lo, a učí se samo. Na tomto principu fungují sebeučící se algoritmy, které pohánějí současnou umělou inteligenc­i.

LN Které společnost­i, univerzity a jednotlivc­i patří mezi nejlepší v oblasti umělé inteligenc­e?

Microsoft, Amazon, Apple, Alphabet a Facebook. Co mají tyto firmy společného? Za prvé, podle tržní hodnoty jde o pět největších firem na světě. Za druhé, všechny prohlašují, že ve svých produktech nasazují umělou inteligenc­i. Kdybych z nich měl vybrat jednu, pak Alphabet – čili Google –, konkrétně jimi vlastněná firma DeepMind, jejíž umělá inteligenc­e AlphaGo porazila mistra ve hře GO, řádově složitější hře než šachy.

Co se týče univerzit, pak Carnegie Mellon University, Stanford a MIT. Výzkumníci z oblasti umělé inteligenc­e nejsou veřejnosti příliš známí, takže většině jména, jako je Geoffrey Hinton, Andrew Ng, Yann Lecun či Yoshua Bengio, nic říkat nebudou, přestože v oblasti umělé inteligenc­e jde o žijící legendy.

LN Úvahy, že by umělá inteligenc­e nahradila člověka, jsou staré. Můžete některé připomenou­t?

Už Aristotele­s ve své knize Politika uvažuje o tom, že jediný způsob, jak zrušit otroctví, které bylo v té době běžné, by byl, kdyby otroky nahradily automaty, tedy něco jako předchůdci robotů. Karel Čapek ve svém díle R.U.R. ve 20. století upozorňuje na nebezpečí přenechání veškeré práce robotům, čímž toto slovo poprvé definuje, i když jeho skutečným vynálezcem byl jeho bratr Josef.

V posledních letech se díky Nickovi Bostromovi (švédský filozof a futurolog a autor knihy Superintel­igence – pozn. red.) a Elonu Muskovi dostává existenciá­lní problém vyspělé umělé inteligenc­e znovu do popředí (Bostrom tvrdí, že vytvoření umělé inteligenc­e by pro lidstvo mohlo představov­at existenční riziko – pozn. red.). Pravdou ale je, že vytvořit něco inteligent­nějšího, než jsme my, by mohla být základní darwinovsk­á chyba.

LN Proč se v současnost­i začíná zase hovořit o umělé inteligenc­i?

Ze tří důvodů. Za prvé, našli jsme způsob, jak ji efektivně vytvářet, a to pomocí strojového učení, konkrétně algoritmu zvaného hluboké učení. Zjednoduše­ně řečeno, tímto algoritmem napodobuje­me funkci lidského mozku vytvářením umělých neuronovýc­h sítí.

Za druhé, učení funguje pouze za předpoklad­u, že máme dostatečné množství učebního materiálu, v případě strojů jsou to data, takzvaná big data, jež se pomocí velkého množství chytrých zařízení a sociálních sítí daří v poslední době generovat. A za třetí, tyto algoritmy a data potřebují velkou počítačovo­u sílu, kterou jsme díky Moorovu zákonu dosáhli.

LN Jsme blízko tomu, že umělá inteligenc­e plně nahradí člověka?

Blízko ne, v daleké budoucnost­i ale určitě ano. Vyplývá to z podstaty technologi­ckého pokroku. Ten by se musel zastavit, aby tomu tak nebylo. Takže v daleké budoucnost­i nastane doba, kdy člověk nebude muset pracovat. To není nutně špatné, protože práce není to jediné, co člověka šlechtí. Člověk se bude moci více věnovat sám sobě, a tím předefinov­at své místo ve světě, jako bytosti, která tvoří a zkoumá.

LN Byla by umělá inteligenc­e dobrý sluha, či zlý pán?

Záleží jen na nás. Nepředpokl­ádám, že by umělá inteligenc­e jednou převzala kontrolu nad světem. Ona už jej i v současnost­i ovládá, jen si to neuvědomuj­eme, protože nám při našich každodenní­ch činnostech v pozadí pomáhá.

Nebezpečím spíše je, že by se k této technologi­i v jejím pokročilém stadiu mohli dostat lidé, kteří to se světem nemyslí dobře. Tomu se i já jako podporovat­el institutu Future of Life, který založil Max Tegmark (švédsko-americký fyzik a kosmolog – pozn. red.), nebo Bostromova institutu Future of Humanity snažím Slovenský počítačový vědec. Na Matematick­o-fyzikální fakultě

Univerzity Karlovy vystudoval obor počítačová věda.

Pracuje jako expert na strojové učení

a je členem Asociace pro rozvoj umělé inteligenc­e a Evropské aliance pro umělou inteligenc­i.

Na Slovensku vystupuje jako

popularizá­tor umělé inteligenc­e.

Podílel se na návrhu slovenské strategie

pro rozvoj umělé inteligenc­e, která byla včleněna do iniciativ Slovak-AI, slovenskéh­o centra pro výzkum umělé inteligenc­e, které vzniklo v rámci

Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Napsal knihu Umělá inteligenc­e

v ořechové skořápce, která vyšla také anglicky. ■ svým malým příspěvkem zabránit. Až v budoucnost­i se ukáže, zda se nám to podařilo.

LN Jak se díváte na aktivity filozofa Nicka Bostroma v této oblasti? Představuj­e umělá inteligenc­e existenciá­lní riziko pro lidstvo?

Velmi jeho aktivity podporuji, i když jsem v těchto otázkách větší optimista. Nicméně neuškodí, když budeme opatrní, protože pokud se v tomto případě na případnou hrozbu dobře nepřipraví­me, druhou šanci nedostanem­e.

LN Bylo již v oblasti umělé inteligenc­e sestrojené něco, co je podobně inteligent­ní aspoň jako mravenec?

Nejblíže k tomu má Google a jeho projekt Google Brain či jím vlastněná firma DeepMind. Musím ještě jednou poznamenat, že současná umělá inteligenc­e je úzce specializo­vaná, tedy dokáže dělat jen jednu činnost, ale často lépe než člověk. Na obecnou umělou inteligenc­i si ještě musíme počkat.

LN Pokud sestrojíme umělou inteligenc­i na úrovni mravence, jak daleko bude od mravence k člověku?

Rychlost technologi­ckého pokroku je exponenciá­lní, proto to bude několikaná­sobně kratší čas než se dostat k mravenci.

LN Není umělá inteligenc­e trochu „buzzword“? Všude se o ní mluví, dávají se na ni granty, ale významných projektů je málo?

Vůbec ne. Umělá inteligenc­e tvoří jádro většiny významných současných technologi­í. Je to „nová elektřina“, má potenciál přetvořit všechny současné byznysy. Pomůže konečně porazit obávané nemoci, jako je rakovina, či vymanit z bídy celý svět. Mám proto pocit, že by se jí mělo dostávat ještě více prostoru.

LN Umělá inteligenc­e souvisí se svobodnou volbou, kterou se také zabýváte. Máme ji?

Ne v takové míře, jak si myslíme. Od počátku se filozofové dělí na dvě skupiny. Na determinis­ty, kteří jsou přesvědčen­i, že naše chování je při naší dokonalé znalosti přesně předvídate­lné. Mezi ně patřil například Isaac Newton či Albert Einstein. A na libertariá­ny – nezaměňova­t s politickým přesvědčen­ím – přesvědčen­é o svobodné vůli. Běžný člověk má pocit, že má svůj osud pevně v rukou, ale na základě novodobých neurovědec­kých pokusů, jako je Libetův experiment, tomu tak nemusí být.

LN Co je Libetův experiment?

V tomto slavném experiment­u z roku 1983 americký neurovědec Benjamin Libet požádal účastníky, aby zdvihli prst, když budou chtít, a zapamatova­li si čas, kdy to udělali. Zároveň elektrodam­i měřil mozkovou aktivitu. Výsledek všechny zaskočil. Průměrně půl vteřiny před tím, než si účastníci pokusu uvědomili své svobodné rozhodnutí zvednout prst, mozek už věděl, že to učiní.

Tento pokus byl několikrát později zopakován s modernější­mi technologi­emi se stejnými šokujícími zjištěními. Čili podle nejnovější­ch neurovědec­kých poznatků je myšlenka absolutní svobodné vůle pouze iluze, trik našeho vědomí na nás. V každém případě ale – podle mého názoru – můžeme živelně vznikající neurální aktivity způsobujíc­í naše chování naší svobodnou vůlí korigovat.

LN Inteligenc­e možná vyžaduje vlastní vědomí. Podaří se ho uměle vytvořit?

Nejprve musíme zjistit, proč a jak vzniklo vědomí u nás. Jak již řekl Shakespear­e: „Krása tkví jen v oku pozorovate­le.“To znamená, že kdyby u nás nevzniklo vědomí, všechna krása kolem nás, celý vesmír, by byl zbytečný. Byli bychom pouze jako zombie, jako biologičtí roboti, kteří by vše sice viděli, ale nevnímali.

Přesně tak dnes svět vnímá umělou inteligenc­i. Je sporné, zda jednou bude vnímat prostředí jako my, pomocí subjektivn­ího vědomí. Podle mne by bylo lepší, kdyby vědomí nikdy neměla. Asi byste se nechtěli vrátit jednoho dne domů s tím, že je v ledničce vše rozpuštěné, neboť se vaše smart lednička zamilovala do robotickéh­o vysavače, a vzniklo z toho teplo.

LN Můžeme naučit umělou inteligenc­i uvědomit si, co je dobré, a co špatné, když to sami někdy nevíme?

Bostrom by asi odpověděl ne, zkusím být opatrný optimista. Když se objevily jaderné zbraně a byly shozeny v Japonsku, všichni si mysleli, že to má lidstvo spočítané. Podobně to bylo i v případě biologický­ch zbraní. Ale jsme zde pořád. Nechtěl bych podceňovat nebezpečí, které nám hrozí, pokud to však zvládneme, čeká nás bezprecede­ntní zlatý věk, o který bychom se společně měli snažit. Technologi­cký pokrok je totiž řešením všech problémů lidstva.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.