Kde je ten pes

Celá léta je to stejné. Někde v USA dojde k masakru civilistů střelnou zbraní a následuje debata, zda vlastnictví střelných zbraní neomezit, nebo je rovnou nezakázat. Stejné je to i po tomto víkendu, kdy zabijáci stříleli v El Pasu a Daytonu. Výsledkem je třicítka mrtvých.

Ve Washingtonu pak pochodovali zastánci kontroly zbraní, podpořila je část opozičních demokratů. Vládnoucí republikáni jsou proti. Zákon výrazně omezující držení zbraní v USA nemá na federální úrovni už léta šanci projít.

Jeho odpůrci argumentují americkou ústavou zaručující právo na zbraň a sebeobranou. Zastánci zase statistickou souvislostí mezi počty zbraní a ozbrojeným násilím. Odpověď vlastníků zbraní? Zabíjejí lidé, ne zbraně! Tím debata končí.

Jenže právě tady je zakopán pes. Nikdo si totiž není jistý, jak funguje souvislost regulace zbraní a zločinu a jaká je ona optimální regulace. V USA existuje překvapivě málo studií, které se tím zabývají. Na rozdíl například od problematiky drog chybějí i výchozí data.

Celá věc je tak zpolitizovaná, že ji nikdo nechce zkoumat či výzkum financovat. Bez racionálních znalostí tak zbývá jen ideologická debata –atamse kompromis hledá těžko.