Učitelé 45 tisíc měsíčně dostanou
Robert Plaga (41)
Ministerstvo školství hodlá bedlivě sledovat, zda stamilionové injekce do proměny pedagogických fakult v České republice přinášejí zlepšení. Nejen o tom mluví v rozhovoru pro LN ministr školství Robert Plaga (za ANO).
LN Jak coby ministr školství trávíte prázdniny?
Pořádné prázdniny mi začnou až teď po zasedání vlády (rozhovor vznikal 30. července na Úřadu vlády – pozn. red.). Na prvních patnáct dnů v srpnu chci odjet s rodinou do zahraničí. Jinak záležitostí, jež se týkají příprav na nový školní rok, je v létě poměrně dost, věnujeme se koncepčním věcem.
LN Ví se o vás, že máte dvě děti. Jak jsou ale staré a do jaké školy chodí?
Mám dvě dcery, devítiletou a šestiletou, ta půjde v září do první třídy, starší do čtvrté. Obě navštěvovaly státní mateřskou školu a budou navštěvovat i státní základní školu.
LN Máte tedy důvěru ve veřejný školský systém, že v něm jsou kvalitní učitelé?
V systému tuzemského školství, byť jsme jej jako země v posledních dvaceti letech nepodporovali úplně tak, jak bychom měli, je celá řada velmi kvalitních lidí. Takže ano, důvěru mám.
LN Jak se vaše dcerka těší do první třídy? Co ji ve školství čeká?
Je poměrně zvídavá a jako většina dětí v tomto věku se do první třídy těší. Samozřejmě to klíčové, a to nejen v České republice, ale ve všech zemích včetně toho „vzývaného“Finska, je udržet zájem dětí a pozornost hlavně ve vyšších ročnících. Takže spíše mě zajímá, jak bude na čtvrtou třídu – kde se to dost často „láme“– reagovat moje starší dcera; o tu mladší, že by ji snad první či pak druhá třída nebavila, starost nemám. (usmívá se)
LN Už víte, kde v září zahájíte školní rok?
Stoprocentně ho budu zahajovat jako otec, a ne jako ministr školství. To znamená, že půjdu s mladší dcerou v její první den do její první třídy.
LN Přinese nový školní rok nějaké zásadní změny, novinky?
Z pohledu učitelů nevidím nic zásadního, čeho by se měli obávat. Z pohledu systémového se v souladu s programovým prohlášením vlády snažíme dostat do školství finanční prostředky, které jsme slíbili. Protože jen tak je možné vrátit učitelskému povolání atraktivitu a v dlouhodobém horizontu do něj dostat co nejkvalitnější lidi, aby se hlásili na pedagogické fakulty a měli důvěru, že ve školství najdou svoje celoživotní uplatnění... To je jeden ministerský úkol a budu rád, když to učitelé od ledna pocítí na svých výplatních páskách. To zásadní, u čehož doufám, že výuku nepoznamená, ale naopak výhledově zkvalitní, je přechod na nový způsob financování. Od ledna 2020 – z pohledu státního rozpočtu, ale v náběhové fázi již od září – totiž přecházíme na nákladově normativní systém.
LN V jednom z posledních rozhovorů s vámi, jenž vyšel v Právu, jste uvedl, že jste se sešel s asi 600 řediteli škol. Co vám nejvíce vytýkali, co je trápí? Tedy kromě peněz, samozřejmě...
To, co je „trvalkou“, bývá vysoká administrativní zátěž. Avšak sami ředitelé přiznávali, že ta primárně nejde za ministerstvem školství, nýbrž souvisí s tím, že školy mají svoji vlastní právní subjektivitu. A tím pádem tlaky a nové úkoly či povinnosti, jež na ně dopadají, jdou též z jiných ministerstev i z krajských úřadů. Lékem, který by jim mohl ulevit, bude snaha o redukci údajů a podkladů; myslím si, že výhledově by mohl pomoci resortní informační systém. Abychom měli téměř jistotu, že žádná data nebudou vyžadována duplicitně.
LN Kdy by měl vzniknout?
Pevně věřím, že k tomu dojde někdy v roce 2022 či hned v tom dalším. Co by dle našeho názoru mělo vést k částečnému odbřemenění ředitelů škol a jejich zástupců, aby měli více času na řízení pedagogického procesu, souvisí se změnou financování, kdy chceme navýšit peníze na nepedagogické činnosti – i na správce IT sítí a podobně –, abychom dostali k ředitelům finance na pracovníky, kteří to budou moci dělat za ně, a přiblížili se k ideálu, kdy ředitel školy je skutečně tím „pedagogickým lídrem“, a nikoliv administrátorem všech papírů k vyřízení.
LN Nedávno jste v tisku tvrdil, že čeští učitelé se na konci roku 2021 dostanou na průměrný plat ve výši 45 tisíc korun hrubého. Je to vskutku reálné?
Je to reálné. Vycházíme z čísel, jež máme za rok 2018, a víme, kolik peněz jsme do systému pustili pro rok 2019 a co je v prvním návrhu rozpočtu pro rok 2020 i ve střednědobém výhledovém rámci. Je to designováno tak, abychom vládní závazek, ve kterém jsme slíbili navýšit během čtyř let průměrný plat o padesát procent, splnili. Podíváme-li se na nějaký časový snímek za posledních dvacet let, podobné masivní přidání za čtyři roky po sobě tady nebylo. V tuto chvíli to lícuje tak, aby to koncem roku 2021 bylo skutečně oněch 45 tisíc korun hrubého. Přesně se to dozvíme v dubnu 2022.
LN A rozdělení tarifní, nadtarifní složky?
Vím, že mne – anebo jakéhokoliv jiného ministra školství – čekají souboje s odbory. Ale jsem přesvědčený o tom, že cílový stav, kdy chceme, aby ředitel měl možnost udržet motivované lidi a ocenit, je takovýto poměr: osmdesát procent tarif a dvacet procent nadtarifní složky platu.
LN Jak se to má s rámcovými vzdělávacími programy (RVP), tedy s „osnovami“?
Aktualizace pokračují, ovšem zásadnější změnu RVP chceme navázat na základní výstupy Strategie 2030+, což je podle mě logika, již by to mělo mít. Říci si, jakým směrem se soustava včetně profilu absolventa má ubírat a teprve pak skládat obsah. V tom je, myslím, i shoda s odbornou veřejností. Výchozí práce by měly být zahájeny v průběhu příštího roku.
LN Jak často odpovídáte na otázku ohledně povinné maturity z matematiky?
Pořád. (směje se) LN Ptají se vás i příbuzní v rodině?
Je to tak. Mám jednoho synovce, který právě studuje na gymnáziu, a ten se na maturitu z matematiku ptá vždycky, když mě vidí…
LN A platí tedy, že gymnazisté budou mít matematiku povinně od jara 2021?
Zákon, který je nyní účinný, říká, že v roce 2021 tak budou maturovat všichni gymnazisté a lyceáři, o rok později všichni ostatní. V meziresortním připomínkovém řízení právě máme náš návrh, že by se to sjednotilo na jaro 2022 s tím, že v rukou státu by zůstaly pouze didaktické testy. Zaslechl jsem na to konto různá zjednodušení, že dochází ke zrušení maturity či že ten „papír“můžeme jen rozdávat, to však není pravda. Stát si určitě ponechává ověřitelnou laťku kvality v rámci didaktických testů – předpokládám, že náš návrh zákona projde na podzim k posouzení ve sněmovně.
LN Stane se ze státních maturit a míry úspěchu v nich vstupní „glejt“na vysoké školy?
Myslím, že v nejbližších letech nebude státní maturita rozhodně něčím, co by bylo zásadní pro přijetí na vysokou školu. Souvisí to s demografií; nevidím nějaké extrémní síto. Pokud by maturity měly někdy v budoucnu sloužit jako „vstupenky“na vysokou školu, muselo by to být spjato se změnou na adaptivní testy. Tedy člověk by nedostával jen „uspěl“– „neuspěl“, ale získal by i nějakou bodovou hodnotu. Pak si dovedu představit, že fakulta řekne: Matematiku bereme automaticky od 100 do 90 procent bodů. Ovšem předpoklad, se kterým se vše kdysi připravovalo, se ukázal jako nefunkční – a to i s ohledem na autonomii vysokých škol.
LN Když jste loni v červnu poskytl rozhovor pro Lidové noviny, vyjádřil jste spolu s vaším náměstkem pro vysoké školy Pavlem Dolečkem nespokojenost se situací na pedagogických fakultách, s přípravou budoucích učitelů... Co se od té doby změnilo?
Udělali jsme krok jedna: cílenou podporu ze státního rozpočtu a z operačního programu VVV (vývoj, výzkum a vzdělávání) na strukturální proměnu pedagogických fakult. Jde o stamiliony korun, v součtu tří let už skoro o miliardu korun. To jsou, myslím, dostatečné finanční prostředky na to, aby pedagogické fakulty mohly provést zásadní změny potřebné k tomu, aby se zlepšila příprava učitelů pro 21. století. A je to téma, jež chci mít jako jedno z hlavních do nového školního roku: podívat se, zda skutečně dochází k potřebným změnám. Budu to velmi bedlivě sledovat.
LN Zmínil jste končící program VVV, připravuje se už nový s názvem Jan Amos Komenský od roku 2021. Už víte, kolik v něm bude alokováno peněz a kam?
Alokace pro členské státy EU ještě nejsou definitivně schválené. Přesná částka není. Nicméně naše představy a absorpční kapacita programovacího období je někde
Ministrem školství ČR je od ■ prosince 2017 za hnutí ANO
Předtím působil jako náměstek ■ pro vysoké školství (v letech 2015 až 2017)
Vystudoval hospodářskou
■ politiku na Mendelově univerzitě v Brně (Ph.D. z roku 2010)
V letech 2012 až 2015 vedl na ■ téže univerzitě Centrum pro transfer technologií
Je ženatý, má dvě dcery
LN Rozumím, nicméně v prohlášení výzkumné asociace zaznělo, že chce usilovat také o odlišné financování. Je to nějaká snaha o diverzifikaci vysokých škol vedená zezdola?
Byť to historicky chápu, myslím, že tím hlavním – bez ohledu na nějaké memorandum či prohlášení – je Metodika 2017+ (podle které se mají rozdílet peníze na výzkum – pozn. red.). Řadu věcí, po nichž výzkumné univerzity volaly, přináší. Nemyslím si, že bychom byli ve fázi, že by v oblasti financování vzdělávací části mělo dojít k nějaké zásadní změně. Já i můj náměstek máme velmi dobrou zkušenost s Českou konferencí rektorů, která dokázala integrovat názor univerzit, přestože tam byly, jsou a budou velmi různorodé názory. A pro ministerstvo je důležité, že na konci bývá jedna vybalancovaná pozice reprezentace škol.
LN Jak se vám jedná s novým předsedou ČKR, profesorem Petrem Skleničkou?
Absolvovali jsme spolu úvodní jednání, které se díky mnoha tématům docela protáhlo a které bylo z obou stran chápající, vstřícné. Neobjevily se žádné věci, jež by mě snad vedly k neklidu, že by až dosud funkční spolupráce mezi ministerstvem a ČKR mohla být do budoucna nějak narušena.
LN Už víte, kdo nahradí Stanislava Labíka, šéfa Národního akreditačního úřadu (NAÚ), který předčasně odstoupil? Spekuluje se o rektorech Karlu Melzochovi z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Zdeňku Kůsovi z Technické univerzity v Liberci.
Definitivní rozhodnutí padne, až to projedná vláda. Osobně musím říci, že jsem velmi spokojený s tím, jak se zastupování a výkonu ujal místopředseda Ivan Barančík, neboť řadu věcí, jež NAÚ vysoké školy vytýkaly, se snaží napravit. Konečné rozhodnutí, kdo bude dalším předsedou, by mohlo padnout někdy na přelomu roku.
Chceme se přiblížit k ideálu, že ředitel školy je skutečně tím „pedagogickým lídrem“, a nikoliv administrátorem všech papírů k vyřízení Myslím si, že v nejbližších letech nebude státní maturita rozhodně něčím, co by bylo zásadní pro přijetí na vysokou školu