Co dítě, to strom. Obce čelí klimatu
Plození dětí a sázení stromů spojuje mimo jiné lidové pořekadlo. A za své si je berou i některá města a obce, jež se rozhodly bojovat proti změnám klimatu po svém.
PRAHA Na jedné straně prospěch pro životní prostředí, na té druhé radost novopečených rodičů, kteří si pak zeleně okolo sebe považují ještě o něco víc. Obcí, jež za každé nově narozené dítě vysadí strom, není málo. Pokroková myšlenka se šíří od Aše po jižní kouty Moravy.
Například středočeský Rynholec ji praktikuje už osm let. Každý rok vysadí mezi patnácti a dvaceti stromy. V součtu už jde o solidní počet – ves nedaleko Rakovníka, kde žije asi tisícovka obyvatel, tak vysadila na 160 listnáčů. Ty oproti jehličnanům lépe odolávají suchu a nesežere je kůrovec. „Rynholec leží na okraji chráněné krajinné oblasti, takže by se mohlo zdát, že zeleně máme v okolí dost. Ale trochu nám to kazí skládka komunálního odpadu a těžba v sousedství, proto jsme chtěli situaci zlepšit. A mysleli jsme samozřejmě i na životní prostředí,“líčí starosta Jaromír Dyntar s tím, že proces sázení je malá sláva: nejdřív se na úřadě odehraje vítání občánků, poté se všichni přesunou ven, kde už jsou vykopané díry a rodiče do nich strom zasadí. Každý nese jmenovku svého potomka. O listnáče pak pečuje obec, jež obstarává i sazenice. Pokud se stromek neujme, vymění ho. Vysazení dřeviny rodiče odmítli jen jednou, dle starosty ne proto, že by stromek nechtěli, ale kvůli neshodám s úřadem.
Inspirace v Maďarsku
Čtvrtým rokem sázejí stromy i v Dolních Studénkách na Šumpersku. Scénář akce je podobný tomu v Rynholci, vysadili jich už 47. Inspiraci prý našli v Maďarsku. „Spatřil jsem tam takřka devadesátiletého pána, jak sedí pod svým stromem,“vzpomíná starosta Radim Sršeň. Lidé v obci podle jeho slov vnímají nápad pozitivně. „Občas se s tatínky a našimi rostoucími potomky potkáme na vycházce a stromečky spolu zaléváme,“dodává Sršeň.
Stromky sázejí i ve Valašských Kloboukách na Zlínsku. A ani zdejší místostarosta Karel Ptáček si akci nemůže vynachválit. Podle něj zohledňuje hned několik problémů: „Je to výborná příležitost, jak zatáhnout obyvatele, především ty mladší, do dění ve městě. Zároveň tím doplňujeme a obnovujeme zeleň, a to velmi přirozeným způsobem. Každý rok se zasadí desítky stromů,“pochvaluje si. O projekt je prý takový zájem, že přesahuje možnosti pětitisícového městečka.
S akcí Strom pro dítě přišli předloni také v Uničově, kdy zasadili prvních osm stromů. Loni se akce neuskutečnila, letos se však s výsadbou počítá – má být součástí rekonstrukce sídliště. Počet stromů je přitom předem daný: vysadí jich 57, třiatřicet je ještě případně volných. „Největší zájem je o lípu, u ní evidujeme sedmnáct přihlášek, dále o javor, ke kterému přišly čtyři přihlášky, a tři lidé si objednali sakuru,“vyjmenovává Martina Huběnková z odboru
inzerce životního prostředí. Město ležící poblíž Olomouce má v nabídce také hrušně, o ty se ale trochu překvapivě nikdo nepřihlásil. Výsadba se odehrává v určený den; radnice rodičům půjčí konve, hrábě, lopaty, vše i v dětské velikosti.
Podobný projekt, s názvem Strom života, zavedly loni také Vranovice na jižní Moravě. Stihli tam už dvě výsadby – loni dvanáct stromů, letos devatenáct. „Stromy se sázejí podle předem připraveného plánu zahradního architekta, aby v budoucnu vytvořily příjemný oddychový háj,“líčí Dana Kvapilová z místního Centra volného času. I tady hradí obec sazenice i cedulky se jmény. „Zatím se sázejí habry, což jsou stromy vhodné pro jakýkoli typ půdy, odolné i proti extrémním povětrnostním podmínkám,“dodává Kvapilová.
Činí se i některé městské části české metropole. Praha 10 začala s výsadbou už v roce 2007, před čtyřmi roky akci trochu upravili. „Původně se sázel strom za každé narozené dítě. Kvůli nedostatku vhodných míst pro výsadbu pak městská část stála před rozhodnutím, zda s projektem skončit, nebo ho uzpůsobit. Nyní se proto sází jeden strom za skupinu deseti dětí,“popisuje mluvčí městské části David Polák. Odhaluje i druhou stránku věci – kvůli suchu rostou náklady na péči o nově vysazené stromy, městská část přitom platí i nákup náhradních stromů, když se ty původní neujmou. Buď jak buď, za dvanáct let v Praze 10 vysadili úctyhodných 4345 stromů.