Stíhací jízda na 9. místo. Víc to nešlo
VC České republiky silničních motocyklů v Brně
Kvůli pádu krajana Salače se propadl na chvost pořadí. Nakonec se Jakub Kornfeil v Brně dokázal dostat na konečnou devátou příčku a byl v domácím závodě nejlepším z Čechů.
BRNO Tak jako obvykle ze sebe motocyklový jezdec Jakub Kornfeil při brněnské Grand Prix vymačkal maximum. Včera ale sám cítil, že jeho maximum bylo vysoko. Po pokažené kvalifikaci a ztrátě v první zatáčce mu ve třídě Moto3 stačilo jen na deváté místo.
„Stalo se strašně moc. To se mně snad ještě nestalo, aby bylo tolik věcí v jednom závodě,“přemítal bezmála dvě hodiny po odmávnutí cíle Kornfeil. Hned na startu málem naboural do pomalu jedoucího Johna McPheeho, v první zatáčce ho téměř podmetl týmový kolega a krajan Filip Salač. Z pozice na chvostu se pak Kornfeil prokousal až do první skupiny.
Tam se vaše stíhací jízda zarazila. Už nebyly síly?
Musím přiznat, že posledních osm kol jsem už nedokázal nic vymyslet. Přede mnou jezdil Kaito Toba, což byl můj největší soupeř dnes. Na každého jsem v závodě něco našel, ale na něho ne, tím pádem jsem zůstal na konci první skupiny. Toba taky nic nevymýšlel, jezdil pořád stejně, nikdy nešel třeba na šesté místo. Nedal mi možnost bojovat s někým dalším. Věděl jsem o místech, kde se dalo předjíždět, kde jsem si věřil, ale za Tobou jsem se zasekl, ztratil jsem rytmus, sledoval jsem, jak ubíhají kola, ale nešlo to.
Po sobotní kvalifikaci jste optimisticky říkal, že není takový rozdíl, jestli startujete sedmý, nebo třicátý. Nebyl však nakonec opravdu problém v tom, že jste startoval až z dvacáté pozice, a tím pádem se před vámi stalo víc kolizí a nepříjemností?
Je to možné. Do budoucnosti ale nikdo nevidíme. Kdybych startoval sedmý, bylo by přede mnou šest lidí a někdo by mohl spadnout taky. Vždycky se může něco stát. Moto3 je kontaktní třída, kontaktní sport. Padá se, strká se to. Je vlastně jedno, kolik máš před sebou lidí, v kontaktu jsi stejně jen s těmi nejbližšími třemi před sebou.
Ve vašem případě to na startu byl John McPhee.
Asi mu nejela motorka nebo co. Přede mnou někdo zareagoval strašně pozdě, objel ho na poslední chvíli. Kdybych mrknul, tak do McPheeho vletím. Dělá se to tak, že se vyhýbáme zavčasu, aby ten, kdo jede za mnou, měl čas taky zareagovat. Ne takhle. To byla trochu prasárna. Zvýšila se mi tím tepovka, což se mi na motorce ještě nestalo. Do první zatáčky jsem jel s tím, že jsem si říkal „o. k., uklidni se“.
A spadl Filip Salač
Rovnou pod moje kola. Ze zatáčky jsem odjížděl poslední a snažil jsem se dohánět ty přede mnou. Některé jsem předjel hladce, někteří se mnou chtěli bojovat víc, už jsem si myslel, že jsem v pr…, ale stále jsem měl chuť zvítězit a první skupina nebyla odjetá tolik. Rozhodl jsem se zkusit zajet čtyři pět kol konstantně, defenzivně, což se mi podařilo, jezdil jsem kola v rozmezí plus minus dvě desetiny. Až jsem se do té skupiny docvakl. Snažil jsem se tam něco vymyslet taky, ale nedokázal jsem to.
Toba jako soupeř vám neseděl?
Musím říct, že motorka mě v kritických chvílích podržela, ale taky nefungovala úplně na sto procent. V Assenu byla jako součást mého těla, co jsem chtěl udělat, to jsem udělal, tady to bylo zase naopak. Nejelo se jednoduše. Měl jsem problém v první zatáčce a na céčku, tam to vidělo mraky lidí. Snad mi věříte, že když jsem se z posledního místa dostal na deváté, že bych se dostal i dál. Ale nešlo to. Mrzí mě to, protože kolikrát jsem v zatáčce neviděl ani borce na prvním místě, jak jsme byli natěsno. Měl jsem ho před sebou na pár metrech. Ty jsem ale nedokázal překonat.
Zpátky ještě k situaci s Filipem Salačem v první zatáčce. Je to ten největší pocit zmaru, když se takhle střetnou dva týmoví kolegové a krajani?
Je, to je pravda. Měl jsem obrovské štěstí, že jeho motorka se točila ven z trati, a ne dovnitř jako
Moto3: 1. Canet (Šp./KTM)
■
39:11,879, 2. Dalla Porta -0,159, 3. Arbolino (oba It./Honda) -0,217, ...9. KORNFEIL -1,063, SALAČ
(oba KTM) nedokončil.
Moto2: 1. Á. Márquez (Šp./Kalex)
■
38:49,768, 2. Di Giannantonio (It./Speed Up) -3,018, 3. Bastianini (It./Kalex) -4,158.
MotoGP: 1. M. Márquez
■
(Šp./Honda) 39:24,430, 2. Dovizioso (It./Ducati) -2,452, 3. Miller (Austr./Ducati) -3,497, ...19. ABRAHAM (Ducati) -44,296.
Novinářům se Salač vyhnul. Mluvil jste s ním o tom vy?
Filip se vůbec nebaví, samozřejmě je z toho hodně skleslý. Říkal jen, že za to mohl Darryn Binder. Já jsem to neviděl, nemůžu sloužit, ale můj názor je, že když po kontaktu dva spadnou, mohou za to svým způsobem oba. Filip možná chtěl závod vyhrát v první zatáčce, což já vím, že nejde. Jestliže viděl, že se pod něho Darryn cpe, neměl s ním po tři sta metrech závodu bojovat, to je blbost, měl ho nechat. Platí, že jezdec na vnitřní straně jede, má právo veta. Možná tohle bylo od Filipa zbytečné.
Za vítězem Arónem Canetem jste zaostal o jednu vteřinu, přesto jste až devátý. Ukazuje to, jak je třída Moto3 nabitá?
Letos je to takové, rok od roku je to vyrovnanější. My s tím počítáme, že to je na lokty. Pokud chceš vyhrávat závody, musíš mít lokty a fantastickou motorku, musíš si s tím hrát, musí tě to bavit, pak se na výborné motorce dá vymyslet i nemožné. Objet venkem dva lidi, všechno. Motorka tě podrží. To se v Assenu dělo a jel jsem o první místo. Dnes jsem sice kluky před sebou taky předjížděl, ale všechno bylo na krev, na limitu, občas i za ním. Dneska jsem dojel na svém maximu.